08.09.2009
čtk
Polský prezident Lech Kaczyński odmítl údajnou německo-ruskou dominanci v Evropě a vidí ve spolupráci Polska s Ukrajinou její protiváhu. Kaczyński to včera prohlásil ve Varšavě po jednaní s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.
Padla slova o vztahu mezi dvěma státy, který by měl vytvořit základ velké nebo nové Evropy, řekl polský prezident s narážkou na vyjádření ruského premiéra Vladimira Putina při příležitosti nedávného 70. výročí zahájení druhé světové války; Putin se tak vyslovil ke vztahům Ruska s Německem.
Evropa dominance nebo Evropa spolupráce?
Na takovém základě by ale podle Kaczyńského mohla vzniknout nanejvýš Evropa dominance. Naproti tomu kooperace Polska s Ukrajinou by vytvářela Evropu spolupráce a ta by mohla být protiváhou rusko-německého spojenectví.
Pokud partnerská Evropa zvítězí, bude to naší zásluhou, zdůraznil polský prezident. Proto Polsko podporuje přijetí Ukrajiny do NATO a vede s Kyjevem rozhovory, které by měly vyústit do závěrečného usmíření obou národů.
Kaczyński také označil velký hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, způsobený bolševickými represemi proti kulakům, za stalinskou genocidu ukrajinského národa. Hlad měl zlomit odpor Ukrajinců proti násilné kolektivizaci, řekl. Poukázal na to, že mnohé zločiny z oné doby ještě nejsou zakotveny v evropském historickém povědomí a jsou proto přehlíženy. Polsko a Ukrajina musí učinit vše pro to, aby krvavé, vražedné dějiny bolševismu zprostředkovaly Evropě a Americe, zdůraznil Kaczyński při společném odhalování pomníku obětem hladového teroru na pravoslavném hřbitově ve Varšavě.
Juščenkova reakce
Juščenko se na společné tiskové konferenci vyjádřil opatrněji. Zpracování dějin by mělo sloužit jak dnešku, tak i zítřku. Musí přitom dojít ke vzájemnému odpuštění, řekl ukrajinský prezident. Diplomatickou formulací tak vyjádřil skutečnost, že v povědomí Ukrajinců si útlak Poláků vůči ukrajinskému etniku z historického hlediska s ruským útlakem příliš nezadal. Přitom právě Juščenko patří k těm ukrajinským politikům, kteří podporují tezi o hladové genocidě, zatímco politici smířlivější vůči Moskvě takové obraty nepoužívají.
Oba prezidenti dnes podepsali prohlášení k polsko-ukrajinským vztahům, které předpokládá spolupráci v politice, hospodářství, bezpečnosti a ve zpracování dějin. V dalším průběhu návštěvy má Juščenko jednat také s polským premiérem Donaldem Tuskem a ve východopolském Přemyšlu se sejít se zástupci ukrajinské menšiny v zemi.
Kaczyńského vzývání spolupráce s Ukrajinou je podle agentury APA poněkud překvapivé, protože konzervativní tábor polských politických sil, k němuž prezident patří, v uplynulých měsících značně kritizoval ukrajinskou politiku a zvláště prezidenta Juščenka. Polské vysídlenecké svazy mu vyčítají, že zaujímá příliš kladný postoj k ukrajinské povstalecké armádě UPA, která byla během války zodpovědná za smrt desítek tisíc Poláků. Postoje polských a ukrajinských historiků k tehdejším událostem se značně rozcházejí, upozorňuje APA.
Autor: Euroskop
