10.09.2009
čtk
Společné kulturní dědictví ČR a Rakouska prozkoumá komise historiků. Na jejím vzniku se v Mikulově dohodli ministři zahraničí Jan Kohout a Michael Spindelegger a podepsali ke vzniku komise memorandum. Podle rakouského ministra se komise bude zabývat i takzvanými Benešovými dekrety. Benešovy dekrety jsou podobně jako Jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body česko-rakouských vztahů.
Nařízení tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše umožnila po druhé světové válce vyvlastnit majetek německy hovořící menšiny a odsunout ji ze země. Představitelé některých rakouských stran pak opakovaně prohlašují, že dekrety a zákon o amnestii z května 1946 porušují morální a právní standardy EU.
Spindelegger řekl, že rakouský postoj k dekretům zůstává neměnný. Rakušané by však podle něj rádi dospěli ke společnému pohledu s ČR, který by se stal základem budoucích vztahů obou zemí.
Jak však Spindelegger zdůraznil, záběr komise bude mnohem širší a bude se zabývat například i událostmi z roku 1968 a následujícího období. Kdy hodně lidí přišlo z ČR do Rakouska, uvedl.
Kohout k tomu řekl, že ministři v pozitivním ani negativním smyslu neomezovali pole působnosti komise. Podle něj je víc než užitečné, aby odborníci společné historické momenty zhodnotili. I ty, na které máme odlišné názory, řekl Kohout.
Komise bude osmičlenná, se čtyřmi zástupci z každé strany. Kohout řekl, že jména tvůrci komise oznámí do konce roku. Ale budou zárukou kvality, řekl.
Autor: Euroskop
