11.09.2009
čtk
Spojené státy se nevzdají protiraketové obrany, ať už probíhající revize plánů předchozí administrativy prezidenta George Bushe dopadne jakkoli. Myslí si to nový český velvyslanec při NATO Martin Povejšil. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem zdůraznil, že hrozby, proti nimž by měl protiraketový deštník chránit, stále existují a v budoucnu se budou spíš zvětšovat.
Nová americká vláda Baracka Obamy nyní provádí rozsáhlou analýzu Bushových protiraketových plánů. Jejich součástí byl i úmysl umístit v Česku protiraketový radar a v Polsku desítku antiraket. Experti nyní zkoumají mimo jiné technické aspekty, ale i finanční stránku věci.
Výsledky a případné změny, k nimž by nové Obamovo vedení mohlo přistoupit, by mohly být známy ještě během podzimu.
Jestli bude radar v Česku není možné předjímat
Povejšil připustil, že to, jaké by mohly být závěry revize a jaké by to mohlo mít dopady na plán radaru v Česku, v tuto chvíli není možné říct. Že ale administrativa Spojených států, ať je jakákoliv, nevzdá myšlenku chránit se před raketovými hrozbami, je přece jasné, dodal také.
Jestli to bude zrovna scénářem A, B či C, se uvidí. Jestli ty kroky půjdou v pořadí, jak jsme si mysleli nebo jak to koncipovala předchozí administrativa, nebo v nějakém jiném pořadí, to vyplyne zřejmě z té revize, dodal. Jaké by mohlo mít konkrétní dopady pro radar v Česku, není možné nyní předjímat.
Nemám absolutně žádnou pochybnost o tom, že protiraketová obrana, ať už ta revize dopadne jakkoli na straně Washingtonu, zůstane tématem, protože raketové hrozby jsou už dnes realitou, řekl velvyslanec, který ve funkci vystřídal nynějšího ministra pro evropského záležitosti Štefana Füleho.
Hrozby budou větší a budou vážnější a nám prostě nezbude nic jiného, než se s nimi nějakým adekvátním způsobem vypořádat, podotkl s tím, že nejlepší by bylo, pokud by se k tomu přidala i Moskva. Ale nepůjde-li to, tak se s nimi budeme muset vypořádat bez Ruska, dodal.
Vztahy mezi aliancí a Ruskem by měly mít skutečný obsah
O změnu či vylepšení vztahů s Moskvou nyní usiluje i NATO, které kvůli loňskému srpnovému zásahu Ruska v konfliktu s Gruzií s Moskvou přerušilo na čas styky. Vztahy mezi aliancí a Moskvou však už byly obnoveny, vede se ale nyní debata o tom, jakou by měly mít v budoucnu povahu a hlavně obsah.
Vztahy s Ruskem nikdy nebudou zahrnovat celou škálu toho, co dnes představuje alianční agendu, čili neočekávejte, že někdy v budoucnosti by mohla být z jedné či druhé strany nějaká totální transparence a průzračnost napříč spektrem toho, co my děláme, podotkl Povejšil.
V Severoatlantické alianci, která nyní pracuje na vlastní protiraketové architektuře, se zatím stále předpokládá, že základem této architektury by měl být americký systém včetně plánovaných zařízení v ČR a Polsku.
Podle ambasadora také téma protiraketové obrany v česko-ruských vztazích nyní ustoupilo poněkud do pozadí. Je to důsledkem toho, že mezi Washingtonem a Moskvou se nyní rozbíhá nové kolo strategických rozhovorů. Navíc se čeká na to, jak dopadne zmiňovaná revize v USA.
Povejšil podotkl, že Rusové dobře vědí, že systém není namířen proti nim, jak v minulosti někteří zástupci Moskvy tvrdili. Dostali všechna možná i nemožná data celého toho systému, uvedl. Dodal nicméně, že to je jen vojensko-technická stránka věci, vedle níž existuje i rovina geopolitická. To je to, co ze strany Ruska bylo vehementně vneseno do hry. Ale je to i rovina, která se nedá eliminovat vysvětlováním technických aspektů, poznamenal.
Nový generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen od nástupu do funkce v půlce prázdnin Rusko zmiňuje jako jednu z klíčových otázek, kterým se musí aliance věnovat. Myslím, že by nám mělo jít o to, aby vztahy mezi aliancí a Ruskem měly skutečný obsah, skutečnou substanci, abychom neměli kostru, na které není žádné maso, řekl diplomat.
Autor: Euroskop
