15.09.2009
čtk
Norský premiér Jens Stoltenberg prohlásil svou dosavadní středolevou vládní koalici vítězem pondělních parlamentních voleb. Po sečtení 99,9 procenta hlasů získává toto uskupení ve 169členném zákonodárném sboru 86 mandátů, pravicová opozice má podle předběžných výsledků 83 křesel.
Konečné oficiální výsledky, které již nemohou na zisku těsné většiny pro středolevou koalici nic změnit, by měly být podle agentury AP oznámeny později v tomto týdnu.
Premiérova Norská dělnická strana, která se se 64 mandáty stala nejsilnějším vládním uskupením, zasedne podle Stoltenberga nyní ke koaličním rozhovorům s dosavadními partnery Socialistickou levicovou stranou a Stranou středu, jež mají nově po 11 mandátech.
Zahájíme práci na nové vládě. Jsem přesvědčen, že uspějeme, protože máme s vedením země čtyřletou zkušenost, prohlásil Stoltenberg na dnešní tiskové konferenci poté, co jeho vláda jako první od roku 1993 dosáhla znovuzvolení.
Voliči Stoltenbergův kabinet odměnili za to, že se mu s pomocí peněz našetřených z ropných zisků zdárně podařilo vyvést Norsko z hospodářské krize, takže norská ekonomika jako jedna z prvních opět hlásí růst. Norské království, které je pátým největším vývozcem ropy na světě, si přitom udrželo nejnižší nezaměstnanost v Evropě, jež v srpnu dosahovala tří procent.
Budeme se nadále snažit podporovat zaměstnanost a sociální stát, slíbil dnes Stoltenberg. Budeme pokračovat v hospodářské politice posledních čtyř let, která je zodpovědná, ale také připravena využívat peněz pro záruku zaměstnanosti, dodal ministerský předseda k tématu míry utrácení z energetického fondu, do nějž Norové od roku 1996 nastřádali již 410 miliard dolarů (téměř 7,2 bilionu korun) a jehož využívání bylo hlavním volebním tématem.
Podle současných pravidel smí stát vydat z fondu každoročně pouhá čtyři procenta finančních prostředků; letos, v době celosvětové hospodářské krize, bude výjimečně utraceno přes sedm procent.
Na nutnosti šetření se shodují všechny vládní i koaliční strany s výjimkou krajně pravicové Strany pokroku. Ta přitáhla množství voličů právě díky slibům snížení daní a většího využívání státního fondu a se 41 mandáty se stala druhou nejpočetnější stranou v parlamentu.
Šéfka Strany pokroku Siv Jensenová, jejímž vzorem je britská expremiérka Margaret Thatcherová, se může pochlubit největším volebním úspěchem své strany v historii, nepodařilo se jí však přesvědčit ke spolupráci opoziční Křesťanskou lidovou stranu, která obsadila v parlamentu deset míst, a Liberální stranu Venstre, jež získala dvě křesla. Nejednotnost opozice přitom podle analytiků významně přispěla k úspěchu koalice levého středu.
Opoziční uskupení nesouhlasí především s radikálním postojem Strany pokroku k imigrantům, kteří v současnosti tvoří již deset procent ze 4,8 milionu obyvatel země. Strana pokroku otevřeně brojí proti plíživé islamizaci norské společnosti, potýkající se v posledních letech s velkým přílivem běženců z problematických muslimských zemí jako Afghánistán, Irák a Somálsko, a pobouřila takovými prohlášeními, jakým je návrh přestěhovat žadatele o azyl v Norsku do norských uprchlických táborů v Africe.
Třetí nejsilnější stranou v norském parlamentu se 30 křesly zůstala Konzervativní strana Höyre, která jako jediná otevřeně prosazuje vstup Norska do Evropské unie. To však na obnovení prakticky mrtvé debaty o EU v Norsku stačit nebude vzhledem k tomu, že obě nejsilnější politická uskupení o tomto tématu cíleně mlčí.
Autor: Euroskop
