17.09.2009
čtk
Polské strany přijali společné prohlášení k útoku Rudé armády na Polsko, ke kterému došlo 17. září 1939. Sovětský svaz využil napadení Polska nacistickým Německem, kterým 1. září začala Druhá světová válka. Moskva a Berlín si krátce předtím rozdělili v paktu Molotov-Ribbentrop sféry vlivu ve východní Evropě.
Největší rozepři vyvolal spor o to, zda se Sovětský svaz dopustil v Polsku genocidy. Strany ale nakonec dospěly ke kompromisu, napsala agentura APA.
Opoziční pravicově-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) původně navrhovala, aby řádění jednotek Sovětského svazu v Polsku s odkazem na masakr v Katyni bylo označeno za genocidu. S tím ale nesouhlasili pravicoví liberálové z Občanské platformy (PO) a zástupci Svazu demokratické levice (SLD). Polští zákonodárci se nakonec shodli na kompromisní formulaci, podle které mají válečné zločiny SSSR charakter genocidy.
Armáda Sovětského svazu napadla polské území bez vyhlášení války, porušila tak suverenitu Polska a základy mezinárodních právních norem, citovala APA z dokumentu. V textu také stojí, že společná akce nacistického Německa a SSSR znamenala čtvrté dělení Polska.
Prohlášení také zmiňuje masakr v Katyni, kde sovětská tajná policie NKVD v roce 1940 zavraždila 15.000 polských důstojníků, a připomíná osudy stovek tisíc polských občanů, kteří byli vyhnáni a odvlečeni, mnozí z nich na nucené práce.
Konzervativní strana PiS navrhla přijmout prohlášení v reakci na údajné přepisování historie ruskými médii a na proslov ruského premiéra Vladimira Putina, který přednesl 1. září v Gdaňsku na vzpomínkové ceremonii k 70. výročí vypuknutí druhé světové války.
Putin sice odsoudil pakt Molotov-Ribbentrop, kterým si tehdy Moskva a Berlín rozdělily východní Evropu, ale zároveň ho označil za jednu chybu z celé řady v politice usmiřování se s Hitlerem. Putin tak poukázal na fakt, že zabránit válce se v té době různými ústupky ve prospěch Německa snažily také Británie či Francie.
Autor: Euroskop
