17.09.2009
čtk
Brusel dnes hostí mimořádný summit Evropské unie. Za Česko se ho účastní premiér Jan Fischer. Jediným bodem je hledání společné pozice před nadcházející vrcholnou schůzkou největších ekonomik světa (G20) v americkém Pittsburghu. Setkání premiérů a prezidentů je neformální a bude mít formát večeře – to znamená, že z něho nevzejdou žádné psané závěry.
Hlavními tématy „dvacítky bude pokračování podpory stále značně oslabené ekonomice světa, regulace finančního sektoru či omezení prémií pro manažery finančních institucí. Zatímco nejpřitažlivější zřejmě bude téma manažerských bonusů, největší diskuse se asi povede kolem větší regulace finančního sektoru. O její nutnosti se mluví již od propuknutí finanční krize, existuje ale jen velmi málo konkrétních návrhů.
Regulaci manažerských odměn prosazují především francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová, žádný členský stát EU však nemá proti jejich plánu větších námitek, protože je jen nanejvýš obecný a do finančního sektoru nezavádí žádné strukturální změny.
Pro světovou ekonomiku důležitější je otázka dalších masivních státních stimulů do ekonomik, které značně zatěžují veřejné rozpočty. Přestože ještě před několika měsíci politici EU vyzývali, že je třeba hledat strategie pro období bez finančních stimulů, nyní znovu převládá názor ve stimulech pokračovat.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia tento týden odhadl, že Evropská unie chřadnoucí ekonomiku letos podpořila částkou, která se rovná zhruba 1,4 procenta HDP celého společenství a v příštím roce to bude asi 1,1 procenta. Zároveň však vyzval státy, aby v podpoře hospodářství pokračovaly. Jestliže na to mají ještě prostor, měli by ekonomiku nadále stimulovat prostřednictvím rozpočtové politiky, uvedl.
Se stimulací hospodářství souvisí i větší regulace finančního sektoru, která má zabránit opakování finanční krize. EU se zatím shodla na základech větší regulace, konkrétní legislativní návrhy ale předloží až Evropská komise. Poté unii nejspíš čekají náročná jednání, protože ne všechny členské státy jsou nakloněny například zásahům do národního finančního dozoru. zdrženlivější postoj zastává také Česká republika.
Autor: Euroskop
