Mezi radarem a Moskvou


Lenka Zlámalová, Hospodářské noviny, 18. září 2009

Výrok Mirka Topolánka, že nás Washington hodil odpískáním brdského radaru přes palubu, nemíří úplně mimo. Od nástupu Baracka Obamy do úřadu amerického prezidenta opravdu pomalu ale jistě krystalizoval nový diplomatický kurz, v němž střední Evropa nehraje významnější roli. Americký prezident si sice vybral Prahu pro svůj první důležitý zahraniční projev, k jeho prioritám ale nepatříme.

Z bezpečnostního pohledu pro nás začíná nesnadná doba. Obamovou prioritou je totiž „reset vztahů s Moskvou. Nebude se snažit dělat nic, čím by Kreml provokoval, a protiraketová obrana ve střední Evropě – jíž si Rusko opět začíná přisvojovat jako svou sféru vlivu – dráždila hodně.

O důvodech ústupu od obranného štítu se dá zatím jen spekulovat. Sešlo se pravděpodobně víc motivů. Dobré vztahy s Moskvou ale nejspíš sehrály svou roli. I proto, že Obama potřebuje podporu Ruska, aby dokázal v Radě bezpečnosti prosadit ekonomické sankce proti Íránu.

Realisticky si musíme přiznat, že současná americká administrativa nadstandardní vztahy s malými spojenci ve střední Evropě za klid a spolupráci s Moskvou nejspíše vymění. A musíme se na to připravit.

Obama bohužel není jediný, kdo takto uvažuje. Podobný kurz razí i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Už loni na podzim po schůzce s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem vybídl Američany, aby přehodnotili plány na své středoevropské základny.

Časté zastávky Baracka Obamy v Paříži a důvěrné bilaterální schůzky na summitech G20 ukazují, že Sarkozyho si právě teď vybral v Evropě jako klíčového partnera. Velmi dobře se s ním bohužel dokáže shodnout i v taktice: když si máme vybrat mezi zájmy Ruska a střední Evropy, volíme první možnost.

Kreml takovou vstřícnost většinou považuje za slabost a přitvrdí. Uvidíme, zda si americký ústup od raket a radaru vyloží tak, že nás začne ještě víc považovat za sféru svého vlivu a dávat nám to patřičně znát.

Na zvýšení tlaku je v každém případě rozumné se připravit. Hlavně tím, že budeme na Moskvě co nejméně ekonomicky a energeticky závislí.

Kdyby nám Kreml jen tak z rozmaru utáhl kohouty, nemůžeme počítat s tím, že by se za nás současná administrativa ve Washingtonu ze všech sil postavila. Udělá to, až jí na nás zbude čas, a bude vědět, že tím Moskvu moc nepodráždí.

Autor: Lenka Zlámalová

Sdílet tento příspěvek