18.09.2009
čtk
Severoatlantická aliance a Rusko by měly spolupracovat na protiraketové obraně. Prohlásil to dnes v Bruselu generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Podle něj je třeba zvážit možnost propojení amerického, ruského i aliančního protiraketového systému. Moskva uvedla, že její experti vidí případnou spolupráci se Západem jako možnou.
Rasmussenův proslov v organizaci Carnegie Europe s názvem NATO a Rusko: nový začátek přichází pouze den poté, co Spojené státy oznámily, že ustupují od vybudování protiraketového štítu v ČR a Polsku. Právě Moskva byla nejhlasitějším kritikem původních plánů z dílny bývalého prezidenta George Bushe.
Generální tajemník NATO dále uvedl, že aliance a Rusko by se měly bavit o společných bezpečnostních hrozbách, s nimiž se NATO i Moskva potýkají, a posílit vzájemný dialog. Podle Rasmussena mají vztahy aliance s Ruskem velký potenciál. Příliš času jsme strávili tím, co nás rozděluje, řekl šéf NATO.
Prý si uvědomuje, že mezi atlantickým bezpečnostním blokem a Ruskem existuje i řada témat, které je rozdělují. Nejsem snílek, podotkl. Přesto je však přesvědčen, že mezi nimi existuje potřeba i prostor ke spolupráci ve všech oblastech. Kromě raketové obrany Rasmussen zmínil například boj proti terorismu nebo námořnímu pirátství.
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin Rasmussenovu řeč označil za pozitivní a velmi konstruktivní. Potvrdil také předchozí diplomatické hlasy z Moskvy, že pokud USA neumístí v ČR radar a v Polsku antistřely, neumístí Rusové své rakety v Kaliningradu, čímž kvůli předchozím plánům hrozily.
Jak konkrétně by bylo možné různé protiraketové systémy propojit, Rasmussen v pozdější debatě neupřesnil. Jde podle něj o technickou otázku, kterou přenechá expertům. On chtěl hlavně zdůraznit připravenost NATO ve správný čas integrovat tyto systémy či zajistit jejich propojení.
Prohlásil také, že by bylo chybou vykládat si čtvrteční oznámení Spojených států o změně plánů na protiraketový deštník jako odstoupení od protiraketové obrany v Evropě. Je tomu prý podle něj naopak. Zařízení by totiž mohla být na místě rychleji; navíc by měla pokrývat celou Evropu a zahrnuti by mohli být všichni spojenci v alianci.
Už ve čtvrtek také uvítal skutečnost, že vzhledem ke změnám americké strategie bude hrát NATO významnější roli v amerických plánech protiraketové obrany v Evropě. To je pozitivní krok, řekl.
Neexistuje žádný důvod obávat se, že tyto (nové) plány oslabí obranu jakéhokoli spojence, řekl Rasmussen.
Rasmussen je mimo jiné podle dnešního projevu přesvědčen, že společným zájmem NATO i Ruska je boj proti šíření mezikontinentálních balistických raketových technologií. Pokud Severní Korea zůstane jadernou (mocností) a Irán se jí stane, někteří jejich sousedé by se mohli cítit donuceni k tomu, aby následovali jejich příkladu, podotkl.
Vztahy mezi NATO a Ruskem se po pádu železné opony zlepšily. Loni v srpnu nicméně poklesly na bod mrazu kvůli ruskému postupu při ozbrojeném konfliktu s Gruzií. Aliance s Moskvou přerušila styky, které později sice obnovila, nicméně stále se zatím nevrátily do někdejších kolejí. Myslím, že je mezi NATO a Ruskem možný nový začátek, uvedl Rasmussen.
Autor: Euroskop
