20.09.2009
čtk
Den po zastavení dosavadních amerických plánů na vybudování protiraketového štítu v Česku a v Polsku vyzvala Severoatlantická aliance Rusko ke spolupráci v protiraketové obraně. Rusko na tyto výzvy reagovalo vstřícně a zároveň potvrdilo svůj úmysl nerozmístit rakety v Kaliningradu, čímž původně hrozilo. Ruský premiér Vladimir Putin označil čtvrteční rozhodnutí Washingtonu za „správné a odvážné“, ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil více naslouchat zájmům USA.
Čerstvý obrat administrativy prezidenta Baracka Obamy v otázce protiraketového štítu ocenili představitelé některých evropských států a také šéf NATO. Na polské a české politické scéně byly reakce rozporné.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že aliance a Rusko by se měly bavit o společných bezpečnostních hrozbách, s nimiž se NATO i Moskva potýkají, a posílit vzájemný dialog. Podle Rasmussena mají vztahy aliance s Ruskem velký potenciál.
Šéf NATO tvrdí, že je třeba zvážit možnost propojení amerického, ruského i aliančního protiraketového systému. Jak konkrétně by bylo možné různé protiraketové systémy propojit, Rasmussen neupřesnil. Jde podle něj o technickou otázku, kterou přenechá expertům. Analytici jsou ale k realizovatelnosti takového propojení skeptičtí. Podle některých odborníků sotva povede dál než k omezené výměně varovných informací.
Moskva nicméně uvedla, že její experti vidí případnou spolupráci se Západem jako možnou. Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin Rasmussenovu řeč označil za pozitivní a velmi konstruktivní. Potvrdil také, že pokud USA neumístí v ČR radar a v Polsku antistřely, neumístí Rusové své rakety Iskander v Kaliningradu, čímž kvůli předchozím plánům hrozily.
Také ruský premiér Putin dnes označil kontroverzní Obamovo rozhodnutí za pozitivní. Ihned však vyzval USA k dalším vstřícným krokům vůči Moskvě, včetně zrušení různých obchodních omezení mezi USA Ruskem.
Čvrteční rozhodnutí Obamy dnes obhajovala i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ta mimo jiné uvedla, že Česko a Polsko jsou hlavními kandidáty na plánované umístění nových protiraket. Potvrdila rovněž, že USA chtějí i nadále s oběma zeměmi úzce spolupracovat na vojenském a vědeckém výzkumu. Podle českého ministerstva obrany ale v současnosti není žádný projekt rozpracovaný.
Obrat v americké obranné politice vyvolává i nadále reakce v Polsku a v Česku. Hlavní polská opoziční strana Právo a pořádek kvůli němu dnes zaútočila na premiéra Donalda Tuska a obvinila ho z odpovědnosti za zkrachování projektu. V Česku to předsedkyně EDS Jana Hybášková označila za vážný neúspěch české zahraniční a bezpečnostní politiky. Bývalý prezident Václav Havel zalitoval, že ČR nebude moct vyzkoušet odolnost vůči tlaku Ruska, které jím podle něj zkoušelo, jak moc se ho Češi bojí.
Světový tisk reagoval na americký obrat ve věci protiraketové obrany různě. Objevují se hlasy pochvalné i značně kritické, zdrženlivější komentáře míní, že význam rozhodnutí bude záviset na dalším Obamově postupu a na Moskvě.
Například list The Wall Street Journal zpochybňuje oficiální důvody pro krok USA a považuje jej spíš za snahu získat podporu Ruska při tvrdším postupu vůči Íránu. Podle listu Washington Post Obamova vláda poškodila jedny z nejvěrnějších spojenců USA v Evropě. Slovenský tisk se zase v důsledku rozhodnutí obává nové ruské hegemonie ve střední Evropě.
Naopak většina dnešního německého tisku pokládá Obamovo rozhodnutí za rozumný krok. Britské listy Obamův krok shodně oceňují a zdůrazňují, že Rusko by nemělo promarnit příležitost ke zlepšení vztahů s USA.
Autor: Euroskop
