Debata v Eurocentru Praha: Pohled do kuchyně českého předsednictví

Petr Zenkner, EUROSKOP, 24. září 2009

Pohled do „kuchyně“, v níž se připravovalo české předsednictví EU, a také pozadí komunikační kampaně přiblížila zájemcům debata v Eurocentru Praha. Hosty pravidelných hodnotících seminářů, které Eurocentrum po konci našeho předsednictví pořádá, byli v úterý 22. září náměstkyně ministra pro Evropské záležitosti Jana Hendrichová a ředitelka odboru informování o evropských záležitostech Gabriela Švecová. Pozváni byli též Jaroslav Šonka z Europäische Akademie Berlin a redaktor Českého rozhlasu Jan Křelina.

České předsednictví bylo, pokud jde o organizační přípravy, největší logistickou operací, jakou česká státní správa a diplomacie v posledních letech zažily. Přípravy probíhaly téměř dva roky a počítal s nimi již rozpočet na rok 2006. Šéfka Sekce pro přípravu předsednictví Jana Hendrichová ale mohla nakonec konstatovat – „zvládli jsme to“.

Nejsložitější byla podle Hendrichové provázanost řady akcí – proto existoval půlroční plán, který se podařilo dodržet a neohrozil ho ani pád Topolánkovy vlády v průběhu předsednictví. I „občasný jízlivý kritik“, jak sám sebe označil Jaroslav Šonka, ocenil, že se předsednickému týmu podařilo nepřipustit improvizace, že fungovala dobrá souhra.

Debaty v Eurocentru Praha se zúčastnila náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Jana Hendrichová (vpravo) a Gabriela Švecová z odboru informování o evropských záležitostech (uprostřed). Moderátorem debaty byl ředitel Eurocentra Praha Antonín Berdych (vlevo), který během předsednictví vedl kabinet vicepremiéra Alexandra Vondry.

Předsednictví v číslech

Během českého předsednictví se konalo více než tři tisíce akcí, které pořádala přímo státní správa nebo partneři předsednictví. Jednalo se o dvě Evropské rady, řadu summitů, stovky zasedání a konferencí. Do Česka přijelo 30 tisíc delegátů, akreditovalo se 4 tisíce novinářů a web eu2009.cz navštívily dva miliony uživatelů, což je třikrát víc než u internetové stránky francouzského předsednictví. Navíc tu byla i řada kulturních akcí v Česku i po celé Evropě.

Snahou českého „vedení unie“ bylo využít příležitost k propagaci regionů. V nich se konaly některé neformální rady, na něž navazovaly tzv. kulturní eurofestivaly. Novináři měli největší zájem o Gymnich na zámku Hluboká, kde se pod vedením ministra zahraničí Karla Schwarzenberga sešli ministři zahraničí členských států EU.

Dejte mi kravatu

Jedním ze symbolů každého předsednictví je logo. Autorem toho českého, vytvořeného jako mozaika ze zkratek evropských států, byl mladý grafik Tomáš Pakosta. Výběr loga, zajištění dárkových předmětů, design a podobu celé komunikační kampaně měl v době předsednictví na starost odbor komunikace, který řídila Gabriela Švecová.

Předsednické logo vybrala v lednu 2008 odborná komise. Podobu loga se podařilo – v Česku možná překvapivě – utajit až do 12. listopadu 2008, kdy ho oficiálně představil premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Na grafický návrh loga se vázala také řada předsednických darů – a ačkoli bylo jich mnoho, největší úspěch měla předsednická kravata.

A zase ta Entropa….

Komunikace předsednictví se podle Jana Křeliny z Českého rozhlasu musela od počátku vyrovnat s tím, že cílila na dvě odlišné skupiny – profesionální „Bruselany“ a občany členských států EU, kteří toho o České republice mnoho nevěděli. Podle Gabriely Švecové se ČR představila jako tradiční i moderní země. Novináři proto mimo jiné navštívili plzeňský pivovar nebo továrnu na nanotechnologie v Liberci.

V Bruselu vzbudila rozruch plastika Entropa od Davida Černého. České předsednictví se její instalací výrazně odlišilo od jiných zemí a nahradilo většinou neutrální dekorace uměleckým dílem. To uznávali i kritici Černého práce. Gabriela Švecová soudí, že Bruselané si Entropu oblíbili a že přivedla do evropské čtvrti i mnoho obyčejných lidí.

Jaromír Šonka se k Entropě stavěl kriticky: neměla dle jeho názoru evropský přesah a šlo pouze o sbírku českých stereotypů v pohledu na jiné národy. Srovnal přitom Entropu s výstavou „Nové světy“, kterou uspořádalo portugalské předsednictví. Portugalsko zde jako první i poslední evropská koloniální mocnost spojilo propagaci své minulosti s diskusemi o Africe a rozvojové politice, které patřily mezi jeho předsednické priority.

Plastika Entropa (zdroj: davidcerny.cz)

Slogan obětí vlastního úspěchu

Stejnou pozornost jako Entropa vzbudil i český slogan „Evropě to osladíme“ (klip s tvářemi českého předsednictví odstartoval 12.listopadu 2008). Šonka i Křelina vidí jako nevýhodu sloganu jeho obtížnou přeložitelnost do jiných jazyků. V některých, např. ve francouzštině, neměl slogan stejně hravý nádech jako v češtině.

Gabriela Švecová nicméně upozornila, že slogan „Evropě to osladíme“ nebyl určen pro zahraničí. Heslo proto nemělo oficiální překlad. Jeho primárním cílem bylo přitáhnout pozornost občanů České republiky k předsednictví a upozornit je na jeho existenci. To se podle Švecové podařilo, protože klip (i slogan) se dostal mezi normální lidi a stal se tématem běžných hovorů. Pozornost cizích médií přišla až v reakci na úspěšnou kampaň.

Pro zahraničí naopak české předsednictví razilo heslo „Sladíme Evropu“, které bylo další fází kampaně, v níž se ustoupilo od tváří předsednictví a plně se přešlo k propagaci loga. Kampaně skončily v lednu 2009, aby neodváděly pozornost od samotného předsednictví a jeho priorit.

Češi během příprav využívali zkušenosti svých předchůdců. Vzorem bylo Finsko, často Češi konzultovali také se Slovinci, jejichž předsednictví tomu českému předcházelo. Nyní se role obrátila a Češi začínají „školit“ ostatní. Zájem mají například Poláci a Maďaři.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop