07.10.2009
čtk
V Evropské unii se zřejmě již naplno rozhořel boj o dvě klíčová křesla: o post stálého předsedy Evropské rady (ER) a o funkci unijního „ministra zahraničí“. Lisabonská smlouva, která s jejich vznikem počítá, sice ještě ratifikována není, přesto se už mezi diplomaty i státy horečně debatuje o tom, kdo by na tyto horké, ale velmi prestižní židle mohl usednout. Češi v tomto směru podle převládajícího názoru nemají šanci, nicméně i tak v procesu hrají důležitou roli. Zpožďují totiž ratifikaci „Lisabonu“, čímž mimo jiné brzdí debaty o složení nové Evropské komise.
Složení komise přitom při pokusech o hledání kompromisu a o nalezení vyváženého postavení jednotlivých unijních hráčů hraje značnou roli. Zmiňovaný ministr zahraničí, ač oficiálně se má nazývat vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, mimo jiné bude místopředsedou komise a bude řídit rodící se diplomatický sbor EU.
My tam vnášíme obrovský moment nejistoty, komentoval pro ČTK český europoslanec Jiří Havel (ČSSD) skutečnost, že Lisabonská smlouva stále nebyla v ČR ratifikována a vlastně ani není jasné, kdy a zda vůbec bude možné proces dokončit.
Kdo bude evropským prezidentem a ministrem zahraničí?
V souvislosti s šéfem ER, jehož funkce by spočívala v řízení unijních summitů, což dosud náleží zástupci předsednické země, se často hovoří jako o možném kandidátovi o bývalém britském premiérovi Tonym Blairovi. Padají ale i jména současného lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, ministerského předsedy Nizozemska Jana Petera Balkenendeho nebo třeba někdejšího šéfa španělské vlády Felipeho Gonzáleze.
Šéfem unijní diplomacie by se údajně mohl stát třeba současný finský eurokomisař Olli Rehn, švédský ministr zahraničí Carl Bildt či někdejší šéfka rakouské diplomacie Ursula Plassniková. O tom, že by padalo nějaké české jméno, jsem neslyšel, řekl ČTK analytik bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Piotr Kaczyński.
Podle něj však zejména u druhého postu neexistuje žádný výraznější favorit, kterým by se v prvním případě mohl zdát z řady důvodů Blair. Proti němu však začali otevřeně lobbovat třeba země Beneluxu, nesouhlasné hlasy zaznívají třeba i od britských konzervativců, kteří jsou favoritem před příštími parlamentními volbami v Británii.
Češi by museli na unijní posty tvrdě zaútočit
I kdyby se Praze podařilo nějakého silného kandidáta najít, o což však v minulosti neusilovala, pak by musela následovat zákulisní vyjednávání a opravdová diplomatická ofenzíva. Ta by však podle expertů i diplomatů neměla zřejmě žádné šance na úspěch – prý třeba i kvůli tomu, jakým způsobem probíhá v ČR ratifikace Lisabonu.
Proti teoretické české kandidatuře stojí kromě jiného i fakt, že nové členské země, kam se řadí i ČR, už jednu významnou pozici v rámci unijních struktur mají. Šéfem Evropského parlamentu je Polák Jerzy Buzek. Možnost, že by zástupci některého z nováčků mohl připadnout další klíčový unijní post, je podle expertů malá.
V EU se hodně bere ohled na to, aby důležité funkce byly rozloženy geograficky – aby byly pokud možno rovnoměrně zastoupeny jižní i severní státy, východní i západní země, stejně jako státy menší či naopak větší.
Navíc Portugalec José Barroso, který by měl znovu stát v čele nové Evropské komise, se dal slyšet, že by chtěl EU vést v určité koalici. Barroso i Buzek se řadí k nejsilnější lidovecké frakci v Evropském parlamentu. Dá se proto očekávat, že při složitých jednáních o obsazení dvou nových postů se bude hodně usilovat o to, aby alespoň jeden z kandidátů byl od socialistů, případně od liberálů, tedy dalších vlivných skupin v EP.
Europoslanec Havel: Myslím, že by to Tony i vzal
Já mám pocit, že určitě na jednu z těch funkcí by měl být kandidátem Tony Blair. Někdo z velkých evropských socialistů by tam měl zasednout a Blair je zrovna volný. Myslím, že by to Tony i vzal, poznamenal český europoslanec Havel.
Vyjednávání rozhodně nebudou snadná, což si diplomaté uvědomují. Já to přirovnávám k sudoku s velmi náročnou obtížností, charakterizuje snahy o vyvážený kompromis česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová.
Spekulace o kandidátech na obě klíčové pozice nabraly na intenzitě poté, co Irové v opakovaném referendu minulý týden Lisabonskou smlouvu schválili. Rozhodovat by se o vhodných adeptech mělo na summitu, který se koncem října koná v Bruselu. Velmi pravděpodobně budeme 30. října znát obě jména, podotkl Kaczyński.
Vizitky možných kandidátů na předsedu Evropské rady
Vizitky možných kandidátů na ministra zahraničí EU
Autor: Euroskop
