08.10.2009
čtk
Řešit současnou krizi zesílením regulace nad finančními trhy nemusí přinést žádoucí očekávané výsledky. Naopak se může ukázat, že některé nové regulační prvky budou zárodkem některé z příštích krizí, které se bez ohledu na nová ochranná opatření objeví. Vyplynulo to z dnešní diskuse účastníků semináře „Nová regulace finančních trhů – záchrana, nebo zkáza ?“.
Je to dost riskantní mix, který si zaslouží kritickou diskusi, uvedl například viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl k návrhům Evropská komise.
Ta přijala v září legislativní návrhy na reformu finančního dohledu v EU. Jejich základem je vznik nadnárodních institucí, v prvé řadě takzvaného makrodohledu, a dalších dohledů nad jednotlivými finančními oblastmi. Jak dodal, z konání Evropské komise má obecně pocit, že řešením snad každého problému musí být tužší regulace.
Ředitel odboru finančních trhů ministerstva financí Jiří Król upozornil, že některé krizové návrhy vzešlé z EU pod silným politickým tlakem mohou přinést více škody než užitku. Příkladem je návrh na převedení mimoburzovních derivátů, používaných pro zajištění rizik, na burzovní trhy. To by vedlo k vyšší finanční náročnosti těchto nástrojů a zvýšení nákladů pro firmy.
Člen představenstva České spořitelny Pavel Kysilka upozornil, že vytváření nových ochranných deštníků může vést mezi střadateli v bankách k vytváření atmosféry, že je o ně vlastně velmi dobře postaráno. To je úrodná půda pro méně zodpovědné chování a vytváření dalších možných finančních problémů na finančních trzích, řekl.
Podle Kysilky je třeba se nyní snažit více říkat, jaké jsou reálné možnosti finančních a dalších institucí a jaká jsou vlastně celková rizika. Měl by se také vytvářet silnější tlak na průhlednost finančních institucí a jejich produktů. Napadá mne analogie s léky. Když si je koupíme, tak nyní také víme, co vše obsahují, řekl.
Autor: Euroskop
