09.10.2009
čtk
Čeští senátoři žádají odchod ruských vojsk z gruzínských území a důstojný návrat uprchlíků do Abcházie a Jižní Osetie, přičemž odmítají snahy o uznání nezávislosti těchto provincií. Přes nesouhlas senátorů ČSSD a KSČM horní komora schválila usnesení komise pro podporu demokracie ve světě v tomto duchu.
Sociální demokraté se již ve středu neúspěšně snažili bod vyřadit ze schůze Senátu s tím, že text usnesení je zkreslující a zjednodušující. Chtěli by o gruzínsko-ruském konfliktu širší diskusi.
To, co je příspěvkem do diskuse, by se nemělo stát politickým dokumentem, politickým stanoviskem Senátu, které neodpovídá situaci a je v rozporu s podrobnou zprávou Evropské unie, řekl senátor zvolený za ČSSD Jiří Dienstbier s tím, že by bylo dobré uspořádat ke konfliktu odborný seminář.
Dienstbier poukázal také na to, že by mělo existovat jasné koncepční stanovisko ke konfliktům souvisejícím se separatismem. Podle něj je nepoměr, když ČR vystupuje jinak ke Kosovu a nyní k Abcházii a Jižní Osetii. S připodobňováním těchto konfliktů se nechtěl smířit senátor Jaromír Štetina (za SZ). Podle něj je mezi konflikty v Kosovu a v gruzínských oblastech diametrální rozdíl.
Senátor a bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09) zmínil, že gruzínská strana v konfliktu jistě také pochybila. Jak ale zjistila expertní skupina EU, Gruzie byla dlouhodobě provokována ze strany Osetinců i Rusů, dodal senátor. Gruzie by si podle něj zasloužila vyjádření solidarity od ČR, která již dvakrát zažila okupací mocností. O nutnosti solidarizovat se s menší zemí, jejíž teritoriální integrita byla ohrožena, hovořil také senátor a bývalý ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).
|
Stálá komise Senátu pro podporu demokracie ve světě ve schváleném usnesení: 1. považuje za nevyhnutelné, aby mezinárodní organizace uskutečňující mírotvorné a humanitární mise dostaly možnost pracovat na okupovaných územích, 2. zdůrazňuje nutnost splnit ujednání o zastavení palby ze 12.srpna 2008, což především znamená deokupaci Gruzie a návrat vojsk na pozice před vypuknutím války, 3. vyjadřuje podporu gruzínskému požadavku, aby občané Gruzie mohli svobodně překračovat vnitřní administrativní hranice Abcházie a Jižní Osetie, 4. považuje za nutné, aby byl umožněn důstojný návrat uprchlíků do Abcházie a Jižní Osetie, 5. odmítá snahy o uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie. |
Rusko a Gruzie loni válčily kvůli separatistické gruzínské provincii Jižní Osetie. Gruzie se pokusila získat nad ní kontrolu vojenskou cestou. Rusko, které nad Jižní Osetií a druhou gruzínskou odtrženeckou oblastí Abcházií drželo ochrannou ruku, útok tvrdě odrazilo a jeho jednotky na čas vstoupily i na nezpochybňované gruzínské území. Rusko pak uznalo nezávislost obou útvarů. Nezávislost Abcházie a Jižní Osetie od té doby uznaly také Nikaragua a Venezuela.
Senát už loni svým usnesením odsoudil vstup ruských vojsk do Gruzie jako nepřijatelnou agresi, která odporuje mezinárodnímu právu. Rusko podle horní komory ztratilo morální právo vykonávat v oblasti funkci mírotvorných sil v separatistických provinciích, neboť se stalo přímým účastníkem konfliktu.
EU v září zveřejnila zprávu expertní komise, která se zabývala vinou v konfliktu. Podle EU válku s Ruskem v srpnu 2008 vyvolala Gruzie, ale Moskva předtím svými provokacemi vyhrotila napětí v regionu.
Bývalý český prezident Václav Havel společně s dalšími bývalými státníky na podzim vyzval lídry EU, aby pojmenovali aktivní strategii, která pomůže vyřešit současnou situaci v Gruzii. EU by podle signatářů výzvy mělo pomoct Gruzii, aby pokojně získala zpět své území, obnovila si teritoriální celistvost a ruské jednotky by se stáhly z gruzínského území.
Autor: Euroskop
