15.10.2009
čtk
Požadavek českého prezidenta Václava Klause na dodatečnou výjimku z Listiny základních práv Evropské unie vytlačuje z nadcházejícího summitu jedno z klíčových témat – otázku, kdo by se měl stát prvním stálým předsedou vrcholných unijních schůzek (Evropské rady) a novým vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Píše to dnes týdeník European Voice. Členské státy EU nyní podle něj tlačí na švédské předsednictví, aby na listopad svolalo k tomuto tématu mimořádnou vrcholnou schůzku.
Plánovaný summit se koná 29. až 30. října. Jednat se na něm bude mimo jiné o složitých a kontroverzních otázkách boje proti globálnímu oteplování a také tom, jak by EU mohla finančně pomoci v tomto směru nejchudším zemím světa. Na pořadu jednání budou i nová pravidla pro makroekonomický dohled. Dalším klíčovým bodem pak měly být institucionální otázky, což zahrnuje debatu o ratifikaci Lisabonské smlouvy o reformě EU a s tím související diskusi o obou nových významných unijních funkcích.
Nebude čas dohodnout se na tom, kdo by se měl stát prvním předsedou Evropské rady a novým vysokým představitelem, napsal týdeník s odvoláním na nejmenované diplomaty.
Lisabonskou smlouvu jako jediná z 27 zemí EU neschválila ČR. Podpořili ji sice jak česká vláda, tak zákonodárci, chybí však podpis prezidenta Klause. Ten si dal podmínku na výjimku z Listiny základních práv, která by se skrze smlouvu stala pro ČR právně závaznou. Klaus se pak obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů. Svůj podpis tak podmínil dojednáním výjimky z této listiny pro ČR.
Situaci navíc komplikuje i to, že vlastně by ani nyní dokument podepsat nemohl, protože musí vyčkat rozhodnutí ústavního soudu. Na ten se před časem již podruhé obrátila skupina senátorů, aby posoudil, zda je Lisabon v souladu s českým právním pořádkem. Jednání soudu v této věci je plánováno na 27. října.
Pokud soud neshledá žádný problém s Lisabonem, pak by se lídři EU mohli dohodnout na Klausově požadavku, avšak výměnou by český prezident musel bez dalších podmínek smlouvu podepsat, píše list. Cituje také nejmenovaného diplomata z EU, podle něhož by Klaus musel být připraven s perem v ruce k podpisu buď na summitu v Bruselu, nebo v Praze.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země tento půlrok EU předsedá, před několika dny řekl, že nemůže začít konzultace o kandidátech na oba zmiňované nové vrcholné posty EU, pokud není jistota, že dokument vstoupí v platnost. Vzniknout totiž mají právě na základě Lisabonské smlouvy.
V dalším článku s názvem Klaus, obránce českého národa? list píše, že český prezident nalezl politickou cestu, jak může na domácí scéně obhájit svůj pokračující odpor k podpisu Lisabonské smlouvy. Argumentuje totiž hrozbou prolomení takzvaných Benešových dekretů. To je karta, kterou v uplynulých 20 letech hráli sociální demokraté, komunisté i občanští demokraté (ODS). A nyní ji hraje prezident Václav Klaus, uvádí European Voice. Kdyby prý zdržel dokončení ratifikace kvůli něčemu jinému, byl by kritizován, že de facto nerespektuje demokratický systém. Smlouvu totiž schválila vláda, parlament a Ústavní soud už jí jednou dal zelenou.
Benešovy dekrety jsou však svatou krávou, které se všichni bojí, píše list. Když je prezident dává do hry, političtí lídři kývou hlavami. Ano, prezident nám působí problémy, ale ve hře jsou dekrety a to je něco, co musíme náležitě zvážit. Podle autora článku prezidentovi ale nejde o dekrety, nýbrž předvádí šikovný taktický manévr. Problémem spočívá v tom, že čeští političtí reprezentanté vybrali prezidenta s autokratickými tendencemi, který využívá špatně vypracovanou ústavu k tomu, aby jednal tak, jako kdyby v ČR byl prezidentský systém.
Země je nyní v nejvážnější politické krizi od roku 1989 s vládou postrádající jasný mandát a rozpadajícím se parlamentem. To vše hraje do Klausových rukou, píše také bruselský týdeník.
Autor: Euroskop
