Lukašenko je prý ochoten liberalizovat volební zákon

Zatímco vztahy Běloruska s Ruskem se zkomplikovaly, Lukašenko se snaží zlepšit vztahy se Západem, který ale žádá na Minsku, aby liberalizoval volební zákon, umožnil svobodnou registraci občanských organizací a zaručil svobodu tisku.

Evropská unie v roce 2006 uvalila cestovní embargo na Lukašenka, kterého Spojené státy označily za posledního diktátora v Evropě, a na další vysoké běloruské představitele. Loni ale zákaz vydávání víz pozastavila jako odměnu za propuštění vězňů označovaných na Západě za politické.

V rámci tohoto volebního zákona můžeme zajistit svobodnější ovzduší…a potom to musíme udělat společně s vámi, řekl Lukašenko předsedkyni ústřední volební komise.

Musíme to udělat, aby nám nebylo znovu vytýkáno, že si uzurpujeme moc, že jsme tady zavedli diktaturu a pořádáme si volby, jak se nám líbí. Tak to nesmí být. Proto podporuji liberálnější volby, řekl Lukašenko, který se těší mezi lidmi stále velké popularitě. V roce 2011 se bude ve volbách ucházet o nový pětiletý mandát.

Lukašenko, který je u moci od roku 1994, dohlížel na ústavní dodatky, které mu podle kritiků mohou zajistit doživotní prezidentský úřad. Západ neuznal ani jedny volby v Bělorusku organizované za Lukašenkova vedení za svobodné a spravedlivé.

Poddajný parlament, v němž není žádná opozice, byl zvolen loni na podzim a vysloužil si kritiku Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Moskva pohlíží na Lukašenkovo flirtování se Západem s velkou nelibostí. Nelíbí se jí účast Minsku v projektu takzvaného východního partnerství, které má šestici bývalých sovětských států přiblížit k Evropské unii a který Moskva považuje za protiruský.

Moskva se už dlouho snaží přesvědčit Bělorusko, aby uznalo nezávislost gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie, které za podpory Moskvy vyhlásily loni nezávislost.