30.10.2009
čtk
EU se dohodla na financování boje s klimatickými změnami. Novinářům to po skončení summitu unie v Bruselu řekla litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová a vzápětí dohodu potvrdilo i švédské předsednictví. Jde však o kompromis, který je daleko méně ambiciózní než původní představy unie. EU se nepodařilo prosadit konkrétní mechanismus, podle nějž se mají vypočítávat finanční příspěvky jednotlivých členských států EU na boj s klimatickými změnami v nejchudších zemích světa.
Novým členským státům ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se totiž nelíbil původně navržený mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům. Švédové dlouho navrhovali, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu (HDP), který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale podle národního důchodu (NI), který zahrnuje mimo jiné i příjmy domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
Ani mnohahodinová jednání na summitu EU rozpory nepřekonala. Lídři členských států se nakonec dohodli na formulaci, která bere v potaz méně rozvinuté země. Konkrétním mechanismem vypočítávání příspěvků jednotlivých zemí se bude nadále zabývat speciální pracovní skupina, na jejíž vytvoření se summit EU dohodl.
Evropská komise předpokládá, že bohatší část světa bude muset po roce 2012 nejchudším zemím přispět zhruba 100 miliardami eur (zhruba 2,6 bilionu korun) ročně. Až polovina této částky by měla pocházet z veřejných rozpočtů, zbytek mají doplatit firmy. EU se v podstatě nedohodla ani na této částce a v závěrečném dokumentu unie se upozorňuje, že jde o odhad komise, nikoliv o případný závazek členských států EU.
Detaily pro konferenci v Kodani musí unie ještě vypracovat
Dohoda nicméně unii dává ještě čas na dopracování jednotlivých detailů před prosincovou klimatickou konferencí v Kodani, na níž svět bude hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu, který v současnosti reguluje objem skleníkových plynů, jež mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší. Platnost protokolu však vyprší již v roce 2012, přičemž projevy klimatických změn budou podle politiků postupem času stále viditelnější. EU přitom sama sebe dosud stavěla do pozice vůdce boje proti klimatickým změnám a už dříve se zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a zvýší podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie také na 20 procent.
Dohodli jsme se a dává nám to velmi silnou vyjednávací pozici pro další jednání (v Kodani), vyjádřil určitý optimismus švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Podle něj si tak EU v případě boje s klimatickými změnami i nadále udrží vedoucí pozici ve světě.
Příspěvek rozvojovým zemím do roku 2012 bude dobrovolný
Švédové ustoupili nátlaku nových členských států i v dalším bodu. Evropská komise odhaduje, že ještě do roku 2012 bude muset svět nejchudším státům přispět zhruba pěti až sedmi miliardami eur ročně (130 až 182 miliard korun). Země střední a východní Evropy si však stěžovaly, že nemají na podobné příspěvky v současnosti dostatek finančních prostředků. V závěrečném textu summitu EU se tak nakonec objevila formulace, podle níž bude příspěvek chudším zemím v podstatě dobrovolný.
Autor: Euroskop
