01.11.2009
čtk
Reálným termínem pro přijetí eura je podle analytiků rok 2015. Tehdy by měla ekonomika již být po krizi plně stabilizovaná a navíc by země už mohla splňovat i maastrichtská kritéria. Ta jsou ovšem podmíněna nezbytnou reformou veřejných financí a politickou ochotou euro vůbec přijmout.
Podle původních plánů měla vláda oznámit termín vstupu do eurozóny už 1. listopadu, ale kvůli ekonomickým problémům způsobeným celosvětovou krizí a pádem vlády tento krok odložila. Česká republika loni nesplnila dvě z maastrichtských kritérií – míru inflace a kurzové kritérium. Letos pak zcela určitě nedodrží tříprocentní limit deficitu veřejných financí. Samotné ministerstvo financí letos deficit odhaduje na 6,6 procenta HDP.
Viděno ekonomicky považuji za reálné datum připojení k eurozóně leden 2015, uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Česká ekonomika by se podle něj do té doby měla přiblížit vyspělému jádru EU a zároveň se navrátit ke standardního režimu fungování. Největším problémem je podle něj nerovnováha v oblasti veřejných financí.Pokud se ovšem přijetí eura do roku 2015 z jakéhokoliv důvodu nepodaří, životaschopnost české ekonomiky to jistě neohrozí. Euro pro nás není otázkou života a smrti, dodal.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka může Česká republika na euro na pár let zapomenout. Prakticky je jeho přijetí v nejbližších letech vyloučené. Důvodem jsou vysoké rozpočtové schodky. Přesněji řečeno, bez reformy veřejných financí nebudeme mít euro nikdy, ačkoli finanční krize ukázala, že pro malou otevřenou ekonomiku skýtá euro nemalé výhody, uvedl. Odpovědnost přitom podle něj leží v rukou vlády, která vzejde z příštích parlamentních voleb.
Dle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška obíhá příprava na euro v bludném kruhu. Země neplní fiskální kritérium pro vstup do eurozóny a politici, kteří dříve chtěli euro co nejdříve, nyní netlačí na vstup kvůli neochotě se špatným stavem veřejných financí něco udělat, uvedl. Ekonomická krize přitom podle Sobíška vytvořila dva nové důvody pro vstup do eurozóny. Česká ekonomika se zřejmě podle něj nyní vyvíjí paraelněji se západoevropskými ekonomikami, čímž padl jeden z dřívějších argumentů proti vstupu. Za druhé, se ukazuje, že domnělá výhoda vlastní měny, která může oslabit, je přinejmenším vyvážena vysokou roztěkaností směnných kursů, která ekonomice škodí, uvedl. Podle něj nebude možné euro přijmou před rokem 2014.
Rozhodnutí vstupu do eurozóny bude podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka čistě politickým rozhodnutím. Při rozumné rozpočtové politice by neměl být pro ČR problém po roce 2011 opět plnit všechna konvergenční kritéria, uvedl. Lidé by podle analytika Broker Consulting Jana Šimka neměli spekulovat nebo řešit zásadním způsobem, zda a kdy bude euro. Jejich životy to ovlivňuje v nízké míře, uvedl. Česká ekonomika navíc bude podle něj silná s eurem i bez něj. Jsem přesvědčen, že na přijetí není nutné spěchat ani jej nějak brzdit, dodal. Zároveň všichni ekonomové upozorňují, že euro musí Česko přijmout, protože se k tomu zavázala při vstupu do EU. Otázkou tak podle nich zůstává pouze kdy.
Autor: Euroskop
