05.11.2009
čtk
Nové funkce předsedy Evropské rady a vysokého představitelw pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku, které vyplývají z Lisabonské smlouvy se obsadí již příští týden. Doufá v to francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je na návštěvě Polska.
Jsem si jistý, že v příštích dnech a hned příští týden se uskuteční setkání k ustavení institucí a že se brzy přejde ke konkrétnímu, uvedl Sarkozy na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Předseda Evropské rady: Favoritem Herman Van Rompuy
Na základě čerstvě ratifikované lisabonské smlouvy bude mít EU předsedu Evropské rady voleného na dva a půl roku. ten nahradí současné půlroční rotující předsednictví. Zástupci členských států budou dál předsedat radám ministrů, nikoli však summitům.
Nejčastějším jménem spojovaným s funkcí evropského prezidenta je belgický premiér Herman Van Rompuy. Jako další možní kandidáti jsou uváděni předsedové vlád Nizozemska a
Lucemburska Jan Peter Balkenende a Jean-Claude Juncker, bývalý britský premiér Tony Blair, bývalá lotyšská prezidenta Vaira Víkeová-Freibergová a bývalý předseda irské vlády John Bruton.
Funkce vysokého představitele pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku, spojená s postem místopředsedy Evropské komise, spojí dosavadní úřad vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (nyní Javier Solana) a komisaře pro zahraniční vztahy (nyní Benita Ferrerová-Waldnerová).
Sarkozy vyzdvihl, že Lisabonská smlouva byla konečně ratifikována a podepsána všemi. To umožní Evropě otočit list po letitých institucionálních debatách, které nás hodně vzdalovaly od Evropanů. Ztratilo se mnoho času, bylo hodně nepochopení a nedorozumění, řekl Sarkozy.
Paříž a Varšava hájí zemědělskou politiku
Tusk po setkání se Sarkozym podle agentury PAP řekl, že Polsko a Francie budou společně bránit společnou zemědělskou politiku EU (CAP), která je pro svou finanční náročnost často terčem kritiky ze strany mnoha unijních partnerů včetně Česka.
Sarkozy a Tusk také oznámili, že se obě země dohodly na zahájení spolupráce v jaderné energetice. Ta podle nich začne společným výzkumem a školením polských inženýrů a techniků. Tusk upřesnil, že cílem Varšavy je uvést do provozu svůj první jaderný reaktor v roce 2020 a druhý v roce 2025. Vyzval přitom, aby se do projektu zapojily i další země.
Autor: Euroskop
