15.11.2009
čtk
Především energetice má být věnována pondělní návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě, kde bude jednat se šéfem ruské vlády Vladimirem Putinem a šéfem plynárenského koncernu Gazprom Alexejem Millerem. Podle diplomatických zdrojů by se na pořad mohly dostat i ruské licence na výrobu ve slovenských zbrojovkách.
Oba předsedové vlád budou debatovat o vzájemných vztazích, hospodářské spolupráci, zhodnotí spolupráci v jaderné energetice a možnosti rozvoje bilaterálních vztahů. Dotknou se i strategického charakteru dodavatelsko-odběratelských vztahů na hospodářský život a energetickou bezpečnost SR, hlavně v souvislosti s nadcházející topnou sezónou, uvedl úřad slovenské vlády.
Slovensko je zcela závislé na dovozu plynu z východu. Počátkem roku, kdy spory mezi Moskvou a Kyjevem připravily skoro na dva týdny evropské odběratele o většinu ruského plynu, musely desítky firem zastavit nebo omezit výrobu. Fico tehdy vyčíslil škody na 100 milionů eur denně.
Tehdy se také vypravil do Moskvy za Putinem, který poslední dobou opět Evropu varuje, že kvůli ukrajinským potížím s platbami se krize může znovu zopakovat. Případné odstavení (dodávek) zemního plynu neovlivní domácnosti, ani slovenský průmysl, sliboval však slovenský premiér počátkem léta, kdy nová plynová válka mezi Ruskem a Ukrajinou byla opět na spadnutí. Slovensko má v zásobnících dost plynu a je i připraveno obnovit zpětný tok plynu z České republiky, který pomohl během lednové krize po 11 dnech odstávky.
Také ještě v lednu Fico v Bratislavě jednal s představiteli Gazpromu o vytvoření společného plynárenského podniku, který by konkuroval dosud dominantnímu prodejci, společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP).
V SPP má sice stát většinu, rozhodovací pravomoci nicméně mají pod kontrolou zahraniční společnosti E. ON Ruhrgas a GDF Suez. Tuto transakci předchozí vlády Fico v minulosti několikrát ostře kritizoval.
Ruský koncern dlouhodobě usiluje o proniknutí na evropský trh v celém řetězci od těžby přes přepravu až po prodej plynu spotřebitelům.
Rusko také dává najevo zájem podílet se na výstavbě nových jaderných reaktorů ve střední Evropě, což se týká i slovenských záměrů v Mochovcích a Jaslovských Bohunicích. I Rusové mají v této oblasti co nabídnout, řekl ČTK minulý měsíc v Moskvě slovenský vicepremiér Dušan Čaplovič.
Na pořad jednání se mohou dostat i jiné projekty, o nichž v Moskvě nedávno jednali slovenští představitelé. Například jde o projekt prodloužení širokorozchodné železniční trati z Košic až do Vídně či problém cyklotronového centra, jehož výrobky by měly sloužit k léčbě rakoviny a které je zatím postaveno z poloviny. Na dokončení však nemá Bratislava peníze.
Starosti dělá i rusko-slovenský obchod. Podle ruských statistik obrat během osmi měsíců roku klesl na přibližně tři miliardy dolarů, což meziročně představuje pokles o téměř 55 procent. Za celý loňský rok obrat činil 9,3 miliard dolarů.
Impulz má dodat nejen Ficova cesta, ale i návštěva ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který se má v Bratislavě 7. dubna zúčastnit oslav osvobození a podepsat novou dohodu o vědeckotechnické spolupráci. Návštěva má symbolicky potvrdit i shodu Moskvy a Bratislavy v odporu proti přepisování historie druhé světové války, o jejíž výklad vede Rusko ostré polemiky hlavně s Polskem a Pobaltím. Slovensku jde zase o takzvané Benešovy dekrety jako součást poválečného uspořádání.
Pokusy zpochybňovat tato fakta znamenají nebezpečné otvírání Pandořiny skříňky a není v našem zájmu, abychom je tolerovali, vyložil ČTK při zářijové návštěvě Moskvy šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák.
Ačkoliv slovenská média nyní kritizují Fica za to, že se do Moskvy (a následně do Londýna) vydává právě během 20. výročí sametové revoluce, Slovensko mezitím zakotvilo v NATO a v Evropské unii. Tímto členstvím neotřáslo ani to, že do Ficovy vlády byly přizvány jako menší partneři kontroverzní strany expremiéra Vladimira Mečiara a populisty Jána Sloty.
V době, kdy vztahy mezi EU a Ruskem ochladly kvůli rusko-gruzínské válce o Jižní Osetii, prokremelský list Izvestija zařadil Slovensko do skupiny unijních pragmatických neutrálů, kteří netouží po konfliktu s jadernou velmocí a dodavatelem ropy a plynu. Slovensko se podle listu na rozdíl od jiných států východní Evropy dokázalo vyhnout vážnějším třenicím s Ruskem a slovenské veřejné mínění je nejméně nakaženo rusofobii.
Autor: Euroskop
