22.11.2009
čtk
Rok od přijetí záchranného plánu na podporu chřadnoucí evropské ekonomiky ve výši 200 miliard eur (asi 5,2 bilionu korun) se na první pohled zdá, že tehdejší rozhodnutí lídrů členských států EU zafungovalo. Evropské hospodářství zřejmě dosáhlo svého dna a ve třetím čtvrtletí letošního roku se vůbec poprvé za více než rok vymanilo z recese. Mimořádná podpora hospodářství ve výši zhruba dvou procent unijního HDP ovšem dosud sloužila spíše jako záchranná brzda než všemocné řešení největší ekonomické krize od 30. let minulého století.
Stimulační balíčky jsou kontroverzní, protože zvyšují rozpočtové deficity a posouvají tak nutné ořezávání výdajů či zvyšování daní do blízké budoucnosti. Otázkou je, zda dokážou krátkodobě podpořit výkon ekonomiky a vytváření pracovních míst. A pokud by tomu tak bylo, je otázkou, zda dokážou tolik, aby kompenzovaly nevyhnutelné rozpočtové problémy, vystihl hlavní problémy ekonomických záchranných plánů věhlasný americký ekonom Jeffrey Sachs. Jeho slova přitom beze zbytku platí i pro Evropskou unii a její záchranný plán.
Podle odhadů Evropské komise má schválená podpora pro evropské hospodářství znamenat růstový impulz ve výši zhruba 0,75 procentního bodu, v příštím roce to má být zhruba 0,33 procentního bodu. Ekonomika EU se má nicméně jen letos propadnout zhruba o čtyři procenta ve srovnání s loňským rokem. Efekt záchranného plánu je tak sice pozitivní, ale jen do jisté míry, a skutečné problémy neřeší.
Kromě nárůstu rozpočtových deficitů napříč celou unií, který mají z velké části na svědomí i masivní finanční injekce na podporu hospodářství, záchranný balíček nijak neodvrátí a ani nezmírní pokles ekonomického potenciálu ekonomiky EU. Ještě před vypuknutím finanční a hospodářské krize ekonomové očekávali, že růstový potenciál evropského hospodářství se sníží do roku 2020 zhruba o polovinu na jedno procento HDP. Hospodářský propad v uplynulých měsících však zafungoval jako stroj času a citelnému poklesu růstového potenciálu ekonomika již čelí.
Růstový potenciál bude pro jednotlivé vlády velmi obtížné zvýšit i kvůli tomu, že se budou muset v příštích letech značně uskromnit. Hospodářský propad a následná horečná aktivita na pomoc ekonomice a finančnímu sektoru zanechaly mnoho státních pokladen ve značných problémech. Ještě v roce 2007 rozpočtový schodek EU činil v průměru méně než jedno procento HDP, což byla vůbec nejnižší hodnota za posledních 30 let. V roce 2010 by však měl představovat již sedm procent HDP, což je vysoko nad hranicí schodku stanoveného v unijních rozpočtových pravidlech, která představuje tři procenta HDP.
Takový propad hospodaření je srovnatelný s finančními krizemi, které na začátku 90. let minulého století zasáhly Finsko, Norsko, Švédsko, Španělsko a Japonsko. Celkový dluh unie by přitom měl od konce roku 2007 do konce příštího roku vzrůst o třetinu na 80 procent HDP. Evropská komise nicméně upozorňuje, že propad hospodaření lze při troše snahy v příštích letech napravit.
Cílem záchranného plánu evropské ekonomiky však nebylo jen nastartování hospodářského růstu, ale i zachování pracovních míst. Míra nezaměstnanosti sice v posledních měsících citelně roste a překročení hranice deseti procent v EU i v eurozóně je jen otázkou času, téměř všichni ekonomové se ale shodují, že vládní opatření růst nezaměstnanosti skutečně zmírňují. Že by situace mohla být daleko horší, ukazují i statistiky ze 30. let minulého století.
Spojené státy byly tehdy svědky nezaměstnanosti, která v roce 1933 dosáhla až 38 procent. Podobný vývoj se ale nevyhnul ani Evropě. Německo se potýkalo s nezaměstnaností ve výši 43 procent, bez práce tak nebyl téměř každý druhý člověk. Míra nezaměstnanosti překračující 30 procent nebyla vzácností ani v řadě jiných evropských států.
Na konečné hodnocení evropského záchranného ekonomického plánu je nicméně ještě brzy. Některá opatření, která přinesl, budou realizována ještě v letech 2010 a 2011.
Autor: Euroskop
