23.11.2009
Euroskop
Německé otázce jako ústřednímu bodu Studené války se věnovali historikové z celého světa na sobotním panelu konference „Železná opona – její spouštění, střežení a stržení. Studená válka a středovýchodní Evropa dvacet let poté“. Renomovaní mezinárodní vědci přijeli na pozvání pořadatelů Ústavu soudobých dějin, Institutu mezinárodních studií FSV UK a Úřadu vlády ČR.
Britský vztah k „německé otázce přiblížila Anne Deighton. Podle ní britský postoj k německé otázce je ukázkou „úpadku mocnosti, jelikož stejně jako Francie byla Británie během rozhovorů „dva plus čtyři v roce 1990 již spíše pozorovatelem, než vlivným aktérem.
Po skončení Druhé světové války nebylo pro Brity již největším nebezpečím Německo, ale Sovětský svaz. Usilovali proto o zakotvení západního Německa a jeho surovinových a hospodářských zdrojů v západních strukturách. Východní Evropu považovali po puči v Československu v roce 1948 za ztracenou a prioritní tak zůstávala západní část kontinentu, tvrdí britská historička.
V roce 1989 byla Británie stejně jako po skončení Druhé světové války přetížena problémy. Došlo navíc k silnému rozdělení mezi diplomaty a politiky, které reprezentovala především Margaret Thatcherová, jež se znovusjednocení Německa bránila. „Události však šly příliš rychle a alternativy ke sjednocení Německa se nepodařilo jejich zastáncům prosadit.
Po nástupu Gorbačova viděl Mitterand, že situace v Evropě se změnila a začal uvažovat o možnosti řešení německé otázky v rámci nové bezpečnostní architektury v Evropě. Ve svých plánech počítal s vytvořením německé konfederace, která by se vyvinula do podoby federace až kolem roku 2025. S Thacherovou sdílel „nedostatek nadšení z německého sjednocení, jelikož existovaly obavy, že Německo by mohlo usilovat o zisk polských území, říká francouzský historik Georges-Henri Soutou.
Podle americké historičky Hope Harrisonové nestačí ke studiu Studené války sledovat jen postoje dvou supervelmocí, ale i další státy, mezi nimiž patří Německo k těm důležitějším. Podala exkurz vývoje rozdělení Německa od konce Druhé světové války do znovusjednocení v roce 1990. Poté se věnovala různým interpretacím „historie berlínské zdi od jejího pádu. Významný rozpor panoval o tom, zda se soustředit na negativní nebo pozitivní stránky historie, tedy na období trvání zdi, nebo na „její slavný pád. I proto, že ve stejný den došlo v roce 1938 ke křišťálové noci, rozhodla se německá reprezentace k velkolepým oslavám pádu zdi až po dvaceti letech.
Autor: Euroskop
