Marie Bydžovská, EUROSKOP, 27. listopadu 2009
Staronový předseda Evropské komise José Manuel Barroso již obdržel nominace na členy svého týmu ze všech 27 členských zemích Unie. Nyní se začíná rozhodovat o tom, který stát získá důležitá portfolia a na koho připadnou ty méně významná. Vedle boje o rozdělení funkcí se kandidáti připravují i na slyšení v plénu Evropského parlamentu, při kterém budou muset obhajovat svou nominaci před tím, než bude Parlament o schválení nového sboru komisařů rozhodovat. Pokud se vysloví kladně, nová Komise by mohla začít pracovat na začátku února.
O tom, že slyšení před Evropským parlamentem možná bude pro některé kandidáty na Evropské komisaře nepříjemné, píše komentátor serveru Euobserver. V europarlamentu, kde většinu získali zástupci středo-pravicových stran, by mohla přijít na přetřes minulost některých kandidátů svázaná s komunistickou stranou.
Prohlášení Evropské lidové strany (ELS) z minulého týdne, v kterém stojí, že kandidáti „nesmí v žádném případě být spojeni s utiskovatelskými režimy a v minulosti nesměli být členy nedemokratických vlád nebo politických hnutí, je mnohými vysvětlováno jako rozhodnutí ELS zabránit bývalým komunistům nebo sympatizantům komunismu stát se členy nastupující Evropské komise. Nicméně není jisté, zda se k tomu ELS opravdu odhodlá. 
Winston Churchill: Kdo nebyl v mládí levičák, neměl srdce, kdo jím zůstal i v dospělosti, nemá rozum. Na snímku vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která v 70. a 80. letech (v mládí) působila jako pokladník komunisty podporované Kampaně za jaderné odzbrojení. Foto čtk
Žádný hon na čarodějnice
V minulosti středo-pravicoví poslanci odmítli účastnit se „honu na čarodějnice kvůli „experimentům v mládí předsedy Komise Barrosa, bývalého maoisty a vůdce podzemní Komunistické strany portugalských dělníků/Revolučního hnutí portugalského proletariátu.
Stejně bude pravděpodobně chápána minulost Catherine Ashtonové, která byla vybrána představiteli členských států jako místopředsedkyně Komise a vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku na summitu 19. listopadu. Evropský parlament by o schválení její nominace měl hlasovat již 1. prosince. Ashtonová, už musela před novináři obhajovat své působení v 70. a 80. letech jako pokladník Kampaně za jaderné odzbrojení, která byla podle všeho sponzorována Sovětským svazem. Její mluvčí Lutz Guellner vysvětlil tuto zkušenost Ashtonové jako „nerozvážnost mládí.
Komunistická minulost kandidátů
Pozornosti europoslanců jistě neujde ani maďarský kandidát Laszlo Andor, domníva se Euobserver. Andor byl antistalinistickým socialistou, který podle nejmenovaného maďarského diplomata byl blízkým komunistické straně, ale nikdy nebyl jejím členem. Za nepřijatelného jej považují europoslanci z maďarské pravicové strany Fidesz.
V současnosti pracuje jako ekonom a člen rady Evropské banky pro obnovu a rozvoj, zůstává přesvědčeným příznivcem levice a šéfredaktorem časopisu Eszmelet, který maďarský deník HetiVelasz označil za „neomarxistický magazín. Nicméně maďarskými diplomaty je popisován jako obdoba francouzského levicového Le Monde Diplomatique.
Kvůli studiu na Moskevském institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) by mohli mít problémy český kandidát Štefan Füle a kandidát navržený Slovenskem Maroš Šefčovič.
S komunistickou stranou je spojena i minulost kandidátky ze „staré členské země Řekyně Marie Damanaki, která byla v době svého studia v 70. letech členkou Mladých komunistů a účastnila se povstání proti vojenské juntě na Athénské polytechnice. Byla za to uvězněna a mučena tehdejším režimem. Mezi lety 1977 a 1993 byla europoslankyní nejdříve za komunistickou stranu a poté za nestalinistickou krajně levicovou Synaspismos. Později rezignovala a nyní je v levém křídle strany Pasok.
Estonský kandidát a současný komisař Siim Kallas byl v letech 1972 až 1990 členem Komunistické strany SSSR, později se z něj stal liberál podporující volný trh a od roku 2002 premiér.
Slyšení s jednotlivými kandidáty na Komisaře před Evropským parlamentem začne 11. ledna. Poté bude plénum hlasovat o nové Komisi jako celku, nebude tedy moci odmítnout jednotlivé Komisaře.
Kdo by mohl převzít jaká portfolia?
Ještě předtím by měl předseda Komise oznámit rozdělení portfolií. To by podle Reuters mohlo být známé během několika dní, maximálně týdnů. Největší zájem mezi členskými státy je o ekonomické pozice.
Očekává se, že místo komisaře pro vnitřní trh získá bývalý francouzský ministr zahraničí Michel Barnier. Nicméně není jisté, zda do jeho kompetence bude spadat i důležitá oblast finančních služeb. O vnitřní trh by mohli mít zájem i současný španělský komisař pro měnové záležitosti Joaquin Almunia nebo nizozemská komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Krosová, informuje Reuters.
Podle diplomatů mají o post komisaře pro hospodářskou soutěž zájem německý kandidát Günther Oettinger a současný finský komisař pro rozšíření Olli Rehn. O hospodářskou soutěž by se údajně zajímal i Michel Barnier, pokud by mu jako komisaři pro vnitřní trh nepodléhaly finanční služby.
Nově jmenovanou vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton by v důležité funkci komisaře pro obchod a vyjednavače EU v mezinárodních obchodních vztazích mohl nahradit německý kandidát. Dalšími favority jsou Fin Olli Rehn nebo Nizozemka Kroesová. O obchod by mělo zájem i Polsko, Španělsko a Itálie. Podle evropských diplomatů však jsou problematické jejich tradičně protekcionistické politiky vzhledem k tomu, že hlavním úkolem komisaře pro obchod bude jednat o liberalizaci světového obchodu, tvrdí agentura Reuters.
Český ministr pro evropské záležitosti a kandidát na eurokomisaře Štefan Füle již několikrát prohlásil, že by se v nové Evropské komisi chtěl věnovat rozšíření EU. O stejný úkol však má zájem i bulharský, lotyšský a slovenský kandidát. Podle serveru Euractiv Slovensko jmenovalo současného komisaře pro školství Maroše Šefčoviče, protože představuje ideálního kandidáta pro oblast rozšíření.
Autor: Marie Bydžovská
