02.12.2009
čtk
Základní údaje o Kjótském protokolu:
– Na protokolu se dohodli zástupci 159 zemí, kteří se v prosinci 1997 sešli na Summitu OSN o změnách klimatu v japonském Kjótu. Protokol byl přijat 11. prosince 1997 a vstoupil v platnost 16. února 2005.
– Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů (metanu, oxidu dusného, hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového) v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990.
– Protokol vychází z Rámcová konvence o změnách klimatu, přijaté v červnu 1992 v Rio de Janeiru.
– Součástí protokolu je i dodatek, v němž si vyspělé země stanovily závazné cíle. Většina z těchto států by měla objem emisí do roku 2012 snížit. Některé země si však vymohly možnost zachovat stávající produkci emisí, nebo ji dokonce zvýšit. Rozvojových zemí se žádné závazné cíle netýkají.
– Aby Kjótský protokol vstoupil v platnost, muselo ho ratifikovat alespoň 55 zemí, včetně tolika států dodatku, aby jejich podíl na emisích činil nejméně 55 procent. Tato podmínka byla naplněna ratifikací protokolu Ruskem 18. listopadu 2004.
– Spojené státy americké Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se k závazku snižování emisí nepřipojila Čína a Indie.
– Česká republika je smluvní stranou Kjótského protokolu, včetně dodatku. Stálý zástupce ČR při OSN Vladimír Galuška protokol podepsal 23. listopadu 1998. Česko se tak stalo jeho 63. signatářem.
– Kjótský protokol umožňuje část závazků splnit pomocí takzvaných flexibilních mechanismů. Jedním z nich je obchodování s emisemi, které umožňuje nakupovat nevyčerpanou emisní kvótu od jiných zemí. Státy také mohou získat emisní kredity tím, že snížení emisí realizují na území jiného signatářského státu, případně spoluprací na projektech snižování emisí v zemích třetího světa.
Limity emisí skleníkových plynů, k jejichž splnění v letech 2008 až 2012 se zavázali signatáři dodatku Kjótského protokolu:
| rozdíl oproti výchozímu roku:* | země: |
| – 8 procent | Bělorusko, Bulharsko, ČR, Estonsko, EU-15**, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Monako, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko |
| – 7 procent | USA (protokol neratifikovaly) |
| – 6 procent | Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko |
| – 5 procent | Chorvatsko |
| 0 procent | Nový Zéland, Rusko, Ukrajina |
| + 1 procento | Norsko |
| + 8 procent | Austrálie |
| + 10 procent | Island |
* pro většinu zemí jde o rok 1990; výjimkou je Bulharsko (1988), Maďarsko (průměr z let 1985-1987), Polsko (1988), Rumunsko (1989) a Slovinsko (1986)
** 15 členských zemí, které byly v době přijetí protokolu členy EU; osmiprocentní snížení představuje jejich společný závazek.
Autor: Euroskop
