02.12.2009
čtk
Američtí i evropští představitelé nacházejí potenciální problémy v návrhu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na novou bezpečnostní smlouvu, která by zahrnovala Evropu, Severní Ameriku a země bývalého Sovětského svazu. Projevilo se to jak na včerejší konferenci ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE) v Aténách, tak na pondělním vyhýbavém prohlášení Severoatlantické aliance.
Podle představ ruského prezidenta by signatáři jím navrhované nové bezpečnostní smlouvy nesměli zvyšovat svou bezpečnost pomocí kroků, které by jiný signatář považoval za narušení své bezpečnosti. To by podle západních analytiků dávalo Rusku přílišný vliv na koncipování politiky NATO a omezovalo by Západ, především USA, v poskytování podpory postsovětským republikám.
Británie zaznamenala, že návrh prezidenta Medveděva nezahrnuje kontrolu zbrojení, lidská práva ani nové bezpečnostní hrozby, což jsou všechno životně důležité prvky jakékoli debaty o bezpečnosti, řekl podle agentury AP britský velvyslanec při OBSE Ian Cliff.
Finský ministr zahraničí Alexander Stubb podotkl, že evropská bezpečnost je velmi dobře zajištěna třemi organizacemi – OBSE, EU a NATO, takže by bylo třeba nejprve prokázat, jaké vyšší hodnoty bezpečnosti by přinesly navrhované nové struktury oproti dosavadním.
Náměstek americké ministryně zahraničí James Steinberg sice odpověděl diplomaticky neutrálně, že Washington Medveděvův návrh teprve studuje, celkem však konference OBSE přijala projekt chladněji, než možná Moskva očekávala, uvedla AP.
Již v pondělí se k Medveděvovu návrhu vyhýbavě vyjádřilo NATO. Diplomat aliance prohlásil, že NATO není hlavním adresátem návrhu, že jím jsou vlády jednotlivých zemí. Uvnitř aliance se bude o věci pochopitelně také debatovat, ale z Bruselu jistě nelze čekat nějakou rychlou odpověď, citovala agentura DPA nejmenovaného představitele.
Medveděvův návrh počítá mimo jiné s tím, že signatář by měl právo posuzovat útok na jiného signatáře jako útok na sebe samého a měl by právo mu poskytnout vojenskou pomoc do doby, než Rada bezpečnosti OSN přijme opatření na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti. Všechny záležitosti by řešila konference signatářů, v případě naléhavosti mimořádná, která by rozhodovala o kolektivních krocích.
Mimořádná konference by byla pravomocná, pokud by se jí účastnili čtyři pětiny signatářů. Pokud by útok nebo hrozba pocházely od člena smlouvy, jeho hlas by se do hlasování o opatřeních nezapočítával. Smlouva by přitom nijak nenarušovala neutralitu některých signatářů, jako je Švýcarsko či Rakousko.
Medveděvem navrhovaná bezpečnostní smlouva by měla zahrnovat všechny země euroatlantického a euroasijského prostoru od Vancouveru po Vladivostok a kromě států ještě následující organizace: EU, NATO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Svaz nezávislých států (SNS). Cílem smlouvy je vytvořit jednotný, nedílný prostor vojensko-politické bezpečnosti pro euroatlantický region po skončení studené války, uvádí se v návrhu ruského prezidenta.
Autor: Euroskop
