07.12.2009
čtk
Za historickou příležitost, kterou svět nesmí promeškat, označil dánský premiér Lars Lokke Rasmussen konferenci OSN o klimatických změnách, jež byla dnes oficiálně zahájena v Kodani. Zdůraznil přitom, že výsledkem schůzky musí být silná, ambiciózní dohoda o omezování emisí skleníkových plynů, které podle většiny vědců ke změnám klimatu přispívají. Konference, již se chystá navštívit 15.000 delegátů ze 192 členských zemí OSN, je považována za největší a nejvýznamnější ekologický summit všech dob.
Ve svém úvodním projevu Rasmussen oznámil, že jednání se před závěrem summitu, plánovaným na 18. prosince, zúčastní 110 šéfů států a vlád. Budou mezi nimi i americký prezident Barack Obama, britský premiér Gordon Brown, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, předsedové čínské a indické vlády Wen Ťia-pao a Manmóhan Singh i český premiér Jan Fischer.
Rasmussen: Dohoda je na dosah
Rozhodnutí vůdců světových velmocí přijet na závěr konference podle tiskových agentur napovídají, že je naděje na uzavření zásadní politické smlouvy, kterou by měla v roce 2010 následovat právně závazná dohoda nahrazující Kjótský protokol o snižování exhalací skleníkových plynů, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Přítomnost tolika vůdců odráží bezprecedentní mobilizaci politického odhodlání bojovat proti změnám klimatu. Představuje obrovskou příležitost. Příležitost, kterou si nemůžeme dovolit promeškat, konstatoval Rasmussen, podle něhož je dohoda na dosah.
Summit, jenž začal videozáběry dětí z celého světa vyzývajících delegáty, aby jim pomohli vyrůstat ve světě bez katastrof způsobovaných globálním oteplováním, ale musí překonat velké rozpory mezi bohatými a chudými státy ohledně toho, kdo a kolik bude emise snižovat a kdo bude toto snižování financovat.
Kdo to bude platit?
Dánská ministryně klimatu a energetiky Connie Hedegaardová podotkla, že získání veřejných a soukromých financí pro chudé státy na ekologické technologie je klíčem k uzavření dohody v Kodani.
Rozvíjející se země požadují na boj proti globálnímu oteplování ročně až 400 miliard dolarů. Vyspělé země by se podle šéfa sekretariátu OSN pro změny klimatu Yva de Boera mohly dohodnout na celkové sumě k vyplacení do roku 2020, která by odpovídala 100 miliardám dolarů ročně.
Ekologičtí aktivisté plánují uspořádat v sobotu 12. prosince v Kodani i na dalších místech světa demonstrace, jež by měly povzbudit delegáty k uzavření co nejkvalitnější dohody. Již dnes rozdávali v kodaňských ulicích letáky s textem o globálním oteplování, odznaky apelující na větší využívání veřejné dopravy i zdarma kávu delegátům.
Pro zdůraznění významu summitu dnes otisklo 56 listů ze 45 různých zemí stejný úvodník, který varuje před zpustošením planety v důsledku klimatických změn, pokud se nedospěje k dohodě o konkrétní akci.
Počet lidí považujících globální oteplování za vážný problém roste
Podle posledního celosvětového průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou Globescan pro BBC považuje v současné době 64 procent lidí klimatické změny za vážný problém, zatímco v roce 1998 to bylo pouze 20 procent.
Teorii o nebezpečném globálním oteplování v posledních týdnech nicméně zpochybnily e-maily klimatologů zveřejněné na internetu neznámými hackery, podle nichž vědci zveličovali data svědčící o nárůstu teplot.
Šéf Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Rádžendra Pačaurí dnes ve svém úvodním proslovu bránil stanoviska své organizace, podle níž je globální oteplování nezvratný fakt, ze nějž je zodpovědné lidstvo.
Naše organizace má k dispozici transparentní a objektivní údaje shromážděné za více než 21 let, které pocházejí od desítek tisíc vědců ze všech koutů planety, podotkl šéf IPCC. Naše závěry jsou založeny na měření četných nezávislých institucí světa, která vypovídají o významných změnách na zemi, v atmosféře, v oceánech a ledovcích, dodal Pačaurí, podle něhož bylo cílem hackerů IPCC zdiskreditovat.
Autor: Euroskop
