Václav Lavička, Hospodářské noviny, 9. prosince 2009
Další notorický dlužník dostal lekci. Pokud by Řekové nemohli splácet, vzniká nová otázka, jestli EU pomůže.
Hospodářství Řecka je na pokraji finančního kolapsu. Země, která se mohla na začátku roku 2001 připojit k eurozóně jenom díky značně „kreativnímu“ nakládání s oficiálními údaji, se dlouhodobě potýká s rostoucím zadlužením státních financí.
Místo, aby se dluhy po přijetí eura zmenšovaly, neustále rostly a nebýt součástí jednotné měny, ztratilo by Řecko už dávno důvěru investorů. Díky euru přišla změna ratingu na BBB+ od agentury Fitch Ratings až včera. Fitch tak potvrdila něco, co většina investorů tušila – Řecko je pro investory nejrizikovější zemí eurozóny. Navíc, s negativním výhledem. Jinak řečeno, přísná ratingová agentura nevylučuje, že svoji známku v následujících měsících ještě sníží.
Řecko tak poprvé po deseti letech přišlo o známku začínající písmenem A. Pro srovnání – země, kde lze bez obav investovat kapitál, se honosí trojím A. Například Německo, Finsko či Nizozemsko. Solidní hodnocení má také Česko. Jeho závazky v zahraniční měně mají známku A+.
Řecko nemělo uplynulý víkend potíže jenom s veřejnými financemi. Na snímku z Athén ze 6. prosince 2009 pořádkové jednotky policie po zásahu molotovovým koktejlem při výtržnostech, které se strhly během 1. výročí smrti patnáctiletého mladíka zahynuvšího při policejní střelbě. Foto čtk
Řecku se dál přitíží
Udělení horšího ratingu především znamená, že Řecko, které si letos musí půjčit nejméně 65 miliard eur, bude hůř získávat zdroje na kapitálových trzích. A hlavně za vyšší úrok, což dále zatíží jeho veřejné finance. Ty se letos ocitnou ve schodku odpovídajícím 12,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V eurozóně je na tom stejně špatně jenom jedna země – Irsko.
Evropské komisi už dochází s Řeckem trpělivost. Jak uvádí agentura Reuters, především ji popuzuje fakt, že vládní statistikové v Aténách často a výrazně „revidují oficiální údaje. „Řecký rozpočtový schodek nám dělá značné starosti. A stejně tak způsob, jímž se vyčísluje, cituje agentura Bloomberg bruselského komisaře Joaquína Almuniu, který odpovídá za hospodářské a měnové otázky.
Brusel dal Aténám několik týdnů na to, aby připravily další kroky k ozdravení veřejných financí. Jinak budou Řekové čelit citelným finančním sankcím.
„Řecko se nachází ve velice svízelné situaci. To znamená, že musí přijít velice obtížná, velice odvážná, ale naprosto nezbytná opatření, poznamenal v hospodářském výboru Evropského parlamentu Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky, který se jen velice zřídka vyjadřuje k záležitostem jednotlivých zemí eurozóny.
Socialista Jorgos Papandreou, který po říjnových parlamentních volbách usedl do premiérského křesla, si je vědom, že převzal veřejné finance v naprosto dezolátním stavu. „Naší zemi hrozí, že finančně vykolejí, prohlásil premiér. Jeho zemi přitom globální recese nezasáhla tak prudce jako jiné evropské ekonomiky (Irsko, Maďarsko, Španělsko, baltské země). Ale Řecko se dlouhodobě se potýká s klesající konkurenceschopností, chabým výběrem daní, což souvisí s obrovským rozsahem „stínové ekonomiky.
Nový kabinet slibuje, že odvrátí hrozbu státního bankrotu. Chce zamezit plýtvání penězi ve veřejném sektoru a lépe využívat fondů Evropské unie pro financování investic. Vláda chce příští rok srazit rozpočtový schodek o více než tři procentní body. Hodlá toho dosáhnout dalšími výdajovými škrty, vyšším zdaněním alkoholu, tabáku a také příjmů plynoucích z nemovitostí. Ale zároveň bude potřebovat více peněz na štědřejší pomoc chudším domácnostem. Řekové slíbili, že zvedne podpory v nezaměstnanosti. Její průměrná míra stoupne z letos očekávaných 9,3 procenta na 10,4 procenta v období 2010 – 2011, uvádí poslední prognóza OECD.
Mnozí experti jsou toho názoru, že vláda v Aténách si klade příliš ambiciózní rozpočtové cíle. „Výdajové škrty nejdou dohromady s plánovanou vyšší sociální pomocí lidem s nízkými příjmy, komentuje pro agenturu Bloomberg Nikos Magginas, ekonom peněžního ústavu National Bank of Greece.
Nejhorší v eurozóně
Řecko, výrazně závislé na cestovním ruchu a námořní dopravě, si po vstupu do eurozóny v roce 2001 nevedlo špatně. Spotřebitelský „boom přispěl k průměrnému více než čtyřprocentnímu hospodářskému růstu.
Ale země během tohoto poměrně příznivého období nevyužila k dalšímu ozdravení veřejných financí. Zatímco Belgičanům se podařilo omezit celkový veřejný dluh ze 133 procent HDP v roce 1993 na loňských 89 procent, Řekům pořád bobtná a podle poslední předpovědi Evropské banky bude letos odpovídat 108 procentům HDP a v příštím roce dokonce přesáhne 120 procent HDP. Řecko se tak stane nejzadluženější zemí eurozóny, kterou dosud je Itálie.
Řecko se ponořilo do recese v posledním čtvrtletí minulého roku a dosud se z ní nevymanilo. Jeho HDP během července – září ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Za celý letošní rok se čeká pokles o půldruhého procenta.
***
Rekordní deficit
Řecký rozpočet spadl letos do schodku 12,7 % HDP, což je nejvíc v celé EU. Oproti Británii a Irsku má Řecko navíc obrovské zadlužení 112,6 procenta HDP.
Řecko 12,7 %
Británie 12,6 %
Irsko 12,2 %
EMU 6,1 %
Česko 5,7 %
Horší rating
Agentura fitch včera srazila rating Řecka na BBB+. Země se tak zařadila mezi nejhorší v EU. Rating je vodítkem, jak riskantní je půjčit místní vládě.
Problémy Řecka včera prudce srazily kurz eura, které se dostalo na měsíční minimum k dolaru. Řecká burza propadla o šest procent.
Autor: Václav Lavička