11.12.2009
čtk
Česká republika poskytne chudým státům na boj s klimatickými změnami v letech 2010 až 2012 zhruba 300 milionů korun. Na summitu Evropské unie, která o této otázce ve čtvrtek večer v Bruselu jednala, to novinářům řekl český premiér Jan Fischer. Dnes vrcholná schůzka EU pokračuje; v první den zasedání se lídři členských států na konkrétní částce za celou unii neshodli.
Podle Fischera český příspěvek rozvojovým zemím poputuje z finančních prostředků vyčleněných na rozvojovou pomoc. Češi tak nebudou muset hledat další finance. Jsou součástí prostředků na rozvojovou pomoc a jsou vyčleněny, uvedl český premiér. Podle něj ale zatím není rozhodnuto, do kterých regionů světa česká pomoc nakonec doputuje.
Slovensko by podle slov svého premiéra Roberta Fica mělo přispět devíti miliony eur, tedy zhruba 232 miliony korun.
Diplomaté očekávali, že pro období následujících tří let by celá unie mohla chudým zemím přispět šest až sedm miliard eur (přibližně 155 až 181 miliard korun). Podle diplomatických zdrojů evropští státníci zatím tolik neslíbili, podle agentury DPA však bude příslib EU nakonec činit nejméně 5,4 miliardy eur (zhruba 140 miliard korun).
Budeme dále jednat v pátek. Potřebujeme se dopracovat k dobrým číslům, uvedl jeden diplomat. Členské státy EU zatím údajně přislíbily kolem čtyř miliard eur (zhruba 103 miliard korun), což je výrazně pod očekáváním nynějšího švédského předsednictví EU.
Myslíme si, že v pátek dospějeme k lepší číslici, komentoval čtvrteční jednání švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Je to na dobrovolném základě, dodal. Už před jednáním více než půlka z 27členských zemí podle něj přislíbila příspěvek.
Například Británie slíbila v přepočtu asi 22,8 miliardy korun, Švédsko 800 milionů eur (20,6 miliardy Kč) a Belgie srovnatelná co do počtu obyvatel s ČR 150 milionů eur (3,9 miliardy korun). Například Maďarsko, které je v hluboké finanční krizi, však přispět nehodlá.
EU se již zavázala, že sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 procent a pokud se k podobným závazkům odhodlají i další světové velmoci, tak o 30 procent. O boji s klimatickými změnami v současnosti jedná světová klimatická konference v dánské Kodani. Na ní chtějí politici najít nástupce takzvaného kjótského protokolu, který upravuje globální snižování emisí v současnosti. Po roce 2012 však platnost protokolu vyprší.
Evropská komise odhaduje, že celkové náklady na boj s klimatickými změnami v chudých zemích světa dosáhnou zhruba 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) ročně až do roku 2020. Jde však o částku, která platí až od roku 2013. Do té doby EU chce státům přispět dalšími podpůrnými miliardami, zatím však není jisté, jak bude konečná částka vysoká.
Autor: Euroskop
