Marie Bydžovská, EUROSKOP, 15. prosince 2009
Prostor pro ukázku ruského pohledu na evropský bezpečnostní systém dala ve čtvrtek 10. prosince debata pořádaná Ústavem mezinárodních vztahů. Poněkud jednostranný pohled dvou ruských politologů korigoval zástupce českého ministerstva zahraničí.
„Devadesátá léta přinesla Rusku rozčarování, tvrdí ředitelka katedry politické teorie Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Tatiana Alekseeva. „Změnu nálady veřejnosti a elit podle ní způsobilo přibližování NATO k ruským hranicím a skutečnost, že Rusko nebylo „přátelsky pozváno. Proto bylo těžké najít společný jazyk k rozhovorům.
Rusko hledá samo sebe
Rusko si proto muselo klást otázky, jaká je jeho identita. Jsou Rusové Evropany, nebo Euroasiaty nebo Asiaty? Anebo nejsou ani jedno a jsou prostě jen Rusové? Podle Alekseevy jsou Rusové Evropany, jelikož s Evropou sdílejí mnohem více společného než s Asií. Ale není na ně tak nahlíženo, protože panuje příliš mnoho stereotypů. Rusové podle moskevské politoložky nejsou správně pochopeni a neusilují o „východní imperialismus.
Evropa nebo Asie? Osmanský půlměsíc nad kremelskou hvězdou. Snímek zatmění Měsíce nad Kremlem pořídila agentura AP v noci na 5. května 2004.
Kontroverzně se Alekseeva vyjádřila k interpretaci ruského angažmá v srpnu 2008 v Gruzii. Rusko kvůli ní válku neztratilo na základě svých akcí, ale protože se mu nepodařilo pracovat s médii.
Co stojí za Medveděvovými návrhy?
Profesor Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Andrei Zagorski uvedl svou řeč tím, že se nejedná o oficiální stanovisko vlády, jelikož on sám se ve svých názorech často od vůdčích míst významně odlišuje. Odborník na mezinárodní vztahy vysvětlil, že nelze klást rovnítko mezi oficiální doktrínu a faktickou politiku, která je omezena možnostmi rozpočtu.
Za návrhy prezidenta Medveděva na vytvoření nové bezpečnostní architektury v Evropě stojí skutečnost, že bezpečnostní systém se vyvinul jinak, než se v 90. letech očekávalo. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se dostalo na druhou kolej a Rusko se tak nestalo součástí vznikajícího evropského bezpečnostního systému.
Rusko nejdříve reagovalo pokusem posílit OBSE, avšak snaha OBSE o získání hlavní role v evropském bezpečnostním systému nebyla úspěšná. Druhou aktivitou, kterou Rusko chtělo posílit své postavení, bylo vytvoření mechanismů komplementárních k OBSE, jako například Rada NATO-Rusko nebo spolupráce s EU. Nicméně i Rada NATO-Rusko v krizových situacích jakými byla válka v Kosovu nebo v Gruzii selhala.
Současné návrhy ruského prezidenta mají vést k otázkám po tom, jaká má být budoucí spolupráce. Ta nemá být zaměřena proti NATO, EU ani OBSE. „Medveděvova iniciativa si neklade za cíl vytvořit nové instituce, ale nové procedury spolupráce a integrovat Rusko, aniž by se stalo členem, říká Zagorski.
NATO není chobotnice
Na slova Tatiany Alekseevy reagoval zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky Ministerstva zahraničí Petr Chalupecký. „NATO není chobotnice, která chodí kolem a požírá nové členy, nové státy se sami rozhodly připojit k obranné alianci, reagoval na výtku Alekseevy, že NATO se chová nepřátelsky a vzbuzuje v Rusku obavy. „A otázku po vlastní identitě si musí Rusko zodpovědět samo, dodal ještě k vystoupení ruské politoložky.
Evropa podle Chalupeckého nechce oslabení současných institucí, chce zahrnout celou agendu OBSE (ne pouze vojenskou bezpečnost) a chce přijetí závazků v oblasti „tvrdé bezpečnosti například v Moldavsku nebo v Gruzii. Rusko podle něj nechce diskutovat o všech třech koších agendy OBSE a vyhnutí se otázce lidských práv je i důvodem iniciativy prezidenta Medveděva, tvrdí expert.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
