6 miliard dolarů pro cizince na Islandu neprošlo

05.01.2010
čtk

Islandský prezident Ólafur Grímsson odmítl podepsat parlamentem schválený zákon o náhradě vkladů Britů a Nizozemců ve zkrachovalých islandských bankách v celkové sumě téměř šesti miliard dolarů. Prezident, kterého v peticích vyzvala k odmítnutí zákona téměř čtvrtina Islanďanů, řekl, že o věci musí rozhodnout referendum.

Vrácení vkladů zahraničním vkladatelům je klíčovou podmínkou pro získání pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Islandská vláda si od přijetí normy slibovala i usnadnění rozhovorů o vstupu do EU.

Protesty v Nizozemsku

Podle zákona měl Island začít splácet vklady postupně od roku 2016. Šlo o 3,8 miliardy dolarů pro britské vkladatele a 1,9 miliardy USD pro Nizozemce a jednalo se zejména o vklady uložené na účtech populární islandské internetové banky Icesave.

Na rozhodnutí prezidenta již ostře reagovalo Nizozemsko, které hodlá od islandské vlády požadovat vysvětlení. Mluvčí nizozemského ministerstva financí agentuře Reuters řekl, že vláda chce nejprve rychle kontaktovat vládu ve Velké Británii.

Island čeká referendum

Kontroverzní zákon navrhla na podzim islandská vláda. Parlament ho schválil po ostrých debatách teprve minulý týden. Politickou závažnost zákona dokládá to, že islandský prezident odmítl podepsat zákon schválený parlamentem teprve podruhé v 65leté historii republiky. Podle ústavy nyní o věci rozhodnou občané v referendu.

Analytici se obávají, že neschválení zákona bude mít za následek odklad pomoci od MMF. Ten se s Islandem v srpnu dohodl na úvěrovém programu za 2,2 miliardy dolarů a v říjnu z něj začal uvolňovat peníze. Důvodem odkladů byl právě problém britských a nizozemských nároků na vrácení vkladů, které v islandských bankách pohltila krize.

Ekonomika Islandu stále v krizi

Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se loni propadla do těžké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank, které se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí.

Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země. Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti.

Islandská ekonomika ve třetím loňském čtvrtletí klesla meziročně dosud rekordním tempem 7,2 procenta. Pro celý rok 2009 vláda čeká propad o 8,4 procenta a s návratem k růstu počítá až v roce 2011.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek