Island asi uspořádá referendum o náhradě cizích vkladů 20. února

06.01.2010
čtk

Islandská vláda navrhuje uspořádat referendum o náhradě peněz za britské a nizozemské vklady u islandské banky Icesave 20. února. Plyne to podle zjištění agentury Reuters z připravovaného návrhu zákona o referendu. Islandský parlament se dnes kvůli této otázce rozhodl přesunout své nejbližší zasedání již na tento pátek z původního termínu 26. ledna. Reagoval tím na krok prezidenta Ólafura Grímssona, který v úterý odmítl podepsat parlamentem schválený zákon o náhradě britských a nizozemských vkladů.

Islandský parlament minulý týden schválil zákon, který upravoval splacení peněz ze zahraničních vkladů Británii a Nizozemsku. Zákon by umožnil Islandu čerpat úvěry od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a usnadnil ostrovu cestu ke členství v Evropské unii. Prezident však zákon pod tlakem veřejnosti nepodepsal, což znamená, že o této otázce se musí konat referendum. Velká většina Islanďanů zatím podle průzkumů zákon odmítá.

Island se s oběma zeměmi loni dohodl, že jejich vládám vrátí peníze, jimiž vyplatily své občany, kteří měli účty u Icesave. Tato internetová pobočka přední islandské banky Landbanki nabízela v Británii a Nizozemsku populární vysokoúročené účty. V přepočtu se jedná celkem o téměř šest miliard dolarů (zhruba 108 miliard Kč), což je velmi vysoká suma na zemi, která má pouhých 320.000 obyvatel a je po krk v krizi. Vklady měly být podle dohody spláceny postupně až od roku 2016.

Po úterní podrážděné reakci Nizozemska dnes vystoupila proti kroku islandského prezidenta ostře i Británie. Britský ministr pro finanční služby Paul Myners v listu The Times Islandu pohrozil, že pokud náhradu vkladů odmítne, mohl by být zablokován jeho vstup do EU a země se ocitne ve finanční izolaci. Británie na podzim 2008 po vypuknutí islandské krize po Reykjavíku velmi agresivně požadovala náhradu všech ztracených vkladů jejích občanů u zahraničních poboček islandských bank, třebaže objem náhrad by daleko přesahoval islandské devizové rezervy.

Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se předloni propadl do hluboké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank. Ty se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na MMF a některé evropské země.

Ekonomika reagovala na finanční krizi propadem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti. Za rok 2009 vláda čeká rekordní propad hospodářství o 8,4 procenta a s návratem k růstu počítá až v roce 2011.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek