15.01.2010
čtk
Silné osobnosti masového hnutí z roku 2004 se totiž o rok později politicky rozešly, země byla uvržena do období nestability a později i hospodářské krize. Politické body začal na úkor Tymošenkové a hlavně Juščenka sklízet hlavní poražený z roku 2004 a nynější žhavý kandidát na prezidentský úřad – proruský šéf Strany regionů Viktor Janukovyč. Konzervativní politik, nepříliš obratný na veřejnosti, o to zručnější v politickém přítmí, má silnou podporu v průmyslových oblastech v centru a na východě země a v preferencích má velký náskok před ostatními.
Na prezidentský úřad kandiduje ještě dalších patnáct ukrajinských politiků, a protože podle předvolebních odhadů nikdo nezíská hned v neděli nadpoloviční většinu hlasů, čeká Ukrajince 7. února další kolo. V něm budou vybírat ze dvou nejúspěšnějších kandidátů z kola prvního – a stát se podle kyjevského tisku může cokoli.
Podle většiny předvolebních průzkumů do druhého kola s přehledem postoupí Janukovyč a spolu s ním Tymošenková. Na třetím místě se až do poslední chvíle objevovalo jméno bankéře a bývalého ministra Serhyje Tyhypka, který však v posledním průzkumu zveřejněném ve středu Tymošenkovou těsně předstihl. Juščenko podle průzkumů příliš šancí na volební úspěch nemá.
Pokud by skutečně do druhého kola pronikla dvojice Janukovyč-Tyhypko, znamenalo by to tvrdou ránu myšlenkám lidového hnutí z roku 2004, které západní státy chápaly jako příklon k hodnotám demokracie zosobněný v politických tezích Juščenka a Tymošenkové. Byla by to zároveň mocná satisfakce pro Viktora Janukovyče, kterého v roce 2004 oranžová revoluce po vlně masových protestů připravila o prezidentský úřad. Průzkumy veřejného mínění, které na Ukrajině organizují místní politické strany nebo Moskva, ale podle kyjevského tisku ne vždy odrážejí skutečný stav věcí.
Moskva na rozdíl od roku 2004 vývoj na Ukrajině příliš nekomentuje a svého tradičního favorita Janukovyče hlasitě nepodporuje. Objevují se dokonce signály, že Kreml dává potichu přednost Tymošenkové. Janukovyč si od Moskvy během volební kampaně udržoval odstup, když kritizoval přílišnou závislost své země na ruské ropě a veřejně odmítl připojit se k vojenským iniciativám Moskvy organizovaným v postsovětském prostoru.
V podmínkách vážných hospodářských problémů, politických skandálů, tuhé zimy a chřipkové epidemie mnozí Ukrajinci ztrácejí o volby zájem. Na internetu jsou na prodej volební hlasy a největší pozornost zřejmě v předvolebním období nezpůsobily programy kandidátů, ale skandál ústřední volební komise, která odmítla zaregistrovat gruzínské pozorovatele a mimo kameru je označila za bandu negramotných bezdomovců. Volby stojí státní kasu miliardu hřiven (2,24 miliardy Kč), což mnozí považují za zbytečnou investici. V západoukrajinském Ternopilu mají dokonce už jasno: 14 dní před volbami se tam objevily billboardy oslavující Viktora Janukovyče jako nového prezidenta.
Autor: Euroskop