Marine Le Pen: Tátova holka v čele Národní fronty


Hana Kopecká, EUROSKOP, 19. ledna 2010

Francouzská krajní pravice vybírala o víkendu nástupce Jeana-Marie Le Pena. Výsledek stranických voleb potvrdil předchozí průzkumy i pořekadlo, že jablko nepadá daleko od stromu. Přesvědčivého vítězství dosáhla Marine Le Pen, jasná favoritka a dcera zakladatele Národní fronty. V její osobě získala krajní pravice serióznost a pravý střed silného konkurenta.

Jean-Marie Le Pen, který kdysi označil holocaust za historický detail, strávil v čele Národní fronty (FN) přes čtyřicet let. Triumfoval v roce 2002, kdy v prvním kole prezidentských voleb nečekaně porazil socialistického kandidáta Lionela Jospina, aby se ve druhém kole utkal s Jacquesem Chiracem. Právě Le Penova politická přítomnost dotlačila francouzskou pravici k tvrdé anti-imigrační linii. Nicolas Sarkozy si ve své kampani dokonce vypůjčil jedno z jeho hesel, když volal, aby Francii opustili ti, kdo ji nemají v lásce. Ačkoli v posledních volbách nezískala FN žádný poslanecký mandát (díky dvoukolovému volebnímu systému – pozn. red.), podle týdeníku The Economist její ideály schvaluje přes 22% Francouzů.

Le Pen, Marine Le Pen
Až vyhraju prezidentské volby, dostaneš řád… Marine Le Pen převzala vládu nad Národní frontou (fot: čtk)


Umírněná bílá síla

V boji o post šéfky strany zvítězila Marine Le Pen nad protikandidátem Brunem Gollnischem ziskem 67% hlasů. Porazila tím nejen partajního protivníka, ale i tradicionalistickou, mužskou image strany. Tu se bývalá advokátka a nynější europoslankyně snaží změnit také ideově. Gangsterské a neo-nacistické vazby stále častěji nahrazuje serióznější islamofobní rétorika. Rasistické excesy vystřídalo vlastenectví a ochrana národní identity. Jak poznamenává list Le Monde, nové vedení slibuje i efektivnější kampaň. Zatímco Le Penovy výstupy nedostatkem sebekontroly často odrazovaly voliče i média, jeho dcera je častým hostem televizních debat, které obratně využívá pro nábor nových příznivců.

Přestože není tak radikální, jako její otec, ani jí nejsou skandály cizí. Naposled způsobila pozdvižení loni v prosinci, kdy přirovnala vyznavače islámu modlící se v ulicích Lyonu k nacistickým okupantům. Podle průzkumů Le Monde s kontroverzním komentářem souhlasilo přes 39% Francouzů. Na rozdíl od svého otce se však zastává Židů, které brání před islámskými radikály. Sama Le Penová se označuje za obhájkyni francouzského sekularismu, čímž odráží útoky z politického středu.

Příští prezidentská kandidátka?

Voličům rozčarovaným politickou elitou nabízí Le Penová především selský rozum. Zatímco ve městech ji volí chudí běloši z převážně přistěhovaleckých čtvrtí, venkovskou základnou strany je oblast severní Francie, typická vysokou mírou nezaměstnanosti. Analytici předpokládají, že s Le Penovou v čele by partaj mohla zabodovat i u žen a časem zaútočit na nejvyšší úřad.

Faktem je, že Le Penová sklízí jeden volební úspěch za druhým. V posledních senátních volbách 2007 byla jediným kandidátem FN, který pronikl do druhého kola. V prvním kole loňských komunálek pak v regionu Nord-Pas-de-Calais získala téměř stejný počet hlasů, jako Sarkozyho kandidát Valéry Létard. Ačkoli je v čele strany jen pár dní, politici vládnoucího Lidového hnutí se už teď obávají, že v roce 2012 napodobí otce a odsune nepopulárního Sarka z boje o prezidentský mandát. Podle deníku Le Figaro by již nyní skončila na třetím místě. Zdá se, že s příchodem umírněné Le Penové bude Sarkozy jen těžko ubírat hlasy krajní pravice a dost možná tomu bude naopak.

Autor: Hana Kopecká, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality