Bulharka padla, neustála „grilování“ Evropské komise


Adam Černý, Hospodářské noviny, 20. ledna 2010

Obětí zkoušky síly mezi europoslanci a Evropskou komisí se stala bulharská kandidátka Rumjana Želevová. Tlak na ni byl tak silný, že se včera své nominace sama vzdala. Bulharsko sice promptně dodalo náhradní uchazečku, ale už nyní je jasné, že o sestavě celé nové Evropské komise se bude hlasovat později než 26. ledna, jak se původně předpokládalo.

Pokud by lidovci v europarlamentu za ztrátu „své Želevové požadovali hlavu některého z kandidátů z tábora levice či liberálů, tak by se mohla nečekaná zkouška sil ještě protáhnout. Dohoda se zhroutila Už minulé úterý po slyšení Želevové bylo zřejmé, že se nepsaná dohoda o neútočení mezi poslaneckými frakcemi europarlamentu zhroutila.

Napadat bulharskou kandidátku však bylo relativně pohodlné, protože její výkon ve Štrasburku při slyšení byl velice slabý a protože nedokázala beze zbytku rozptýlit podezření týkající se konfliktu zájmů mezi její někdejší funkcí europoslankyně a jejími podnikatelskými aktivitami. „Její odchod je pro všechny nejlepším řešením, byl stejně nevyhnutelný jako předpovídatelný, komentoval včerejší rozhodnutí Želevové předseda klubu socialistů Martin Schulz.

Hans-Gert Pöttering, President of the EP, José Manuel Barroso and Joseph Daul, Member of the EP (from left to right)CE | Athens | P-015442/00-05 | 30/06/2009

Joseph Daul: „Neočekávám další krev na koberci, jsme odpovědní politici. Na snímku zleva doprava Hans-Gert Pöttering, předseda EK José Manuel Barroso a Joseph Daul na konferenci v Athénách 30. června 2009. Foto Evropská komse

Osud bulharské uchazečky byl na vážkách až do pondělního večera, kdy padlo rozhodnutí, že o Želevové bude hlasovat v úterý příslušný výbor. Proti lidovcům, kteří v něm mají pouze deset poslanců, stála jasná většina třicítky zástupců socialistů, liberálů a zelených, jejichž společné hlasy zajišťovaly Bulharce politický pohřeb první třídy. „Kdyby zůstala, hrozilo, že se zelení, liberálové, krajní levice a socialisté postaví proti celé nové komisi, varoval britský liberál Andrew Duff. Toto riziko Želevová svou rezignací odvrátila.

Oslabení lidovci

Z nynějšího střetu vycházejí oslabeni v první řadě lidovci, kterým nevyšel pokus o protiútok. Slovenský komisařský kandidát Maroš Šefčovič, na něhož měli políčeno, v pondělí snadno odrazil podezření, že se měl před lety dopustit diskriminačních výroků na adresu Romů. Poukázal především na to, že od doby, kdy je měl vyřknout, si až dosud na ně nikdo nestěžoval. Lepší způsob, jak poukázat na účelovost útoku, mohl Maroš stěží zvolit.

Předseda lidovecké frakce Joseph Daul si sice postěžoval, že Želevová se stala obětí „politické machinace, zároveň však naznačil, že boj podle pravidla „rána za ránu by už mohl skončit. „Neočekávám další krev na koberci, jsme odpovědní politici, řekl. Zároveň však upozornil, že Evropský parlament nebude hlasovat o nové Evropské komisi 26. ledna, jak se původně předpokládalo. Náhradnice za Želevovou, Kristalina Georgieva, která až dosud pracovala jako viceprezidentka Světové banky, musí dostat nezbytný čas, aby se mohla připravit na slyšení před europoslanci.

Silnější europarlament

Ostrý průběh schvalování šestadvaceti uchazeček a uchazečů o komisařská místa ukázal nejen dělení europoslanců podle stranické příslušnosti, když mezi ohroženými se po slyšení jako z udělání ocitli dva lidovci, dva liberálové a dva socialisté. Ukázal také rostoucí vliv Evropského parlamentu jako celku. Jeho členové chtějí využít rozšířených pravomocí, které jim dává ještě čerstvá Lisabonská smlouva. Proto například při slyšení vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku zazněly požadavky, aby Catherina Ashtonová s europoslanci předem konzultovala některá svá rozhodnutí nebo obsazení některých funkcí v nově budované zahraniční službě Evropské unie. Takové nároky Ashtonová odmítla.

Z celého průběhu slyšení, kdy jen někteří uchazeči obstáli bez potíží, bylo zřejmé, že jednotlivé vlády nevěnovaly jejich výběru patřičnou pozornost. „Státy i Evropská komise dosud nevyvodily ze slyšení odpovídající závěry, totiž aby do Bruselu vysílaly skutečně těžké politické váhy, tvrdí Jean-Dominique Giuliani, předseda Nadace Roberta Schumana. Jeho názor potvrzuje i nominace právě Catherine Ashtonové, která až do loňského prosincového summitu neměla ani tušení, že by někdy mohla dostat nově zřízenou funkci „ministryně zahraničí Evropské unie.

Autor: Adam Černý

Sdílet tento příspěvek