22.01.2010
čtk
V rozhodnutí prezidenta o udělení titulu Hrdina Ukrajiny se praví, že Bandera byl vyznamenán za obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát. Titul převzal z Juščenkových rukou Banderův vnuk Stepan.
Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem.
V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele jednoho z nich. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR se také podílel na yhlášení ukrajinského státu a tento krok odmítl přes nátlak odvolat.
Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale i nadále fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150.000 lidí. Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.
Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij.
Začátkem 60. let sám Stašinskij uprchl na Západ. Západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou vysoce postavení původci zločinu v Moskvě.
Autor: Euroskop