27.01.2010
čtk
Rusko včera označilo nedávné jmenování ukrajinského národovce Stepana Bandery Hrdinou Ukrajiny za událost „odporného rázu“. Také z Polska, které má s končícím ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem jinak vřelé vztahy, přicházejí vesměs negativní reakce. Český prezident Václav Klaus se pak postavil na stranu Edvarda Beneše proti těm vyjádřením v médiích, která československého exprezidenta postavila do jedné řady s Banderou.
Banderu, pro mnoho zemí kontroverzní osobnost druhé světové války, minulý týden ocenil odcházející ukrajinský prezident Viktor Juščenko za obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát.
Výnos prohlašující Banderu ‚hrdinou Ukrajiny‘ je událostí tak odpornou, že může vzbudit pouze kategoricky negativní reakci, především na Ukrajině, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Pokud jde o ruskou reakci, média a společnost se již zevrubně vyjádřily tónem, který se pohybuje mezi sžíravou ironií a podrážděnou kritikou, což naprosto odpovídá charakteru veřejného mínění v Rusku, cituje AFP.
Vyznamenání poškodilo východní politiku polského prezidenta
V Polsku vyznamenání Bandery narazilo na kritiku i v médiích, která tradičně usilovala o usmíření s Ukrajinou. Škoda, že Juščenkovi nezáleželo na tom, jaký dojem zanechá toto vyznamenání v Polsku, napsal například deník Polityka.
Rozhodnutí Banderu vyznamenat nás konsternovalo, řekl Mariusz Handzlik, poradce prezidenta Lecha Kaczyńského. Opakovaně jsme před poctou Banderovi varovali, v Polsku je považován za nanejvýš kontroverzní postavu, dodal.
Vyznamenání Bandery je ve Varšavě považováno především za porážku prezidenta Kaczyńského. Ten usiloval o dobré vztahy s Juščenkem, ačkoli za to byl z vlastního konzervativního tábora kritizován. Je to symbolický pohřeb východní politiky prezidenta Kaczyńského, napsal levicový expremiér Jerzy Miller.
Klaus se zastal Beneše
Na diskusi o Banderovi v českých médiích zareagoval na svých stránkách i prezident Václav Klaus. Pod názvem Nelze mlčet odmítl především srovnání Bandery s Edvardem Benešem. Klaus neskrývá svou určitou rezervovanost vůči Benešovi, zdůrazňuje ale, že to byl přes určitá selhání vždy demokratický politik, kterého nelze stavět do jedné řady s Banderou, Pilsudským, Horthym či Hlinkou jen proto, že ho část sousedních národů nemá ráda.
Slovenští odbojáři již dříve varovali, že přiznání titulu Banderovi může být pro mnohé neofašisty důkazem jakési rehabilitace fašismu. Z českých ohlasů Juščenkův postup jednoznačně uvítala předsedkyně české Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, která v Banderovi vidí především antikomunistického bojovníka.
Na Juščenkovo rozhodnutí byla na Ukrajině podána žaloba
Člen ukrajinské nacionalistické organizace OUN Bandera se v roce 1941 při zahájení německého útoku na SSSR podílel na popud Berlína na vyhlášení nezávislého ukrajinského státu. Proněmecká frakce hnutí, do jejíhož čela se postavil, stála pak v roce 1942 u vzniku Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která ze západní Ukrajiny vyháněla Poláky, Židy a Čechy a vraždila je, přičemž údajně zahynulo až 150.000 lidí. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a tajná sovětská policie NKVD. Po válce se pak řada oddílů UPA pokoušela se zbraní v rukách projít přes Československo do americké okupační zóny v Německu a Rakousku.
Včera bylo oznámeno, že ocenění Bandery budou řešit i ukrajinské soudy. Žalobu na rozhodnutí prezidenta Juščenka podali dnes u civilního soudu v Doněcku, další přijal soud v Luhansku; obě města jsou na východě země.
Autor: Euroskop
