Hana Chuka, EUROSKOP, 29. ledna 2010
Spolková vláda nepropadla absurdnímu dramatu, jak by se mohlo zdát. To jen její kancléřka tři měsíce po volbách rezignovala na svou náčelnickou funkci a rozhodla se už tak křehkou a znesvářenou koalici ponechat jejímu osudu v nejméně vhodnou dobu. Německo brzy čeká fiskální i zdravotnická reforma, ale bodoucnost obou klíčových revizí je v současnosti značně nejistá, zejména kvůli absenci první dámy země. Týdeník The Economist ve svém posledním čísle zkoumá, co šéfka kabinetu svou becketovskou strategií sleduje.
Sleva na daních není zadarmo
Hlavním důvodem poněkud upozaděné role Merkelové je dlouho očekávaný fiskální spor mezi její Křesťanskou demokratickou unií (CDU) a liberálními Svobodnými demokraty (FDP), které vede ministr zahraničí Guido Westerwelle. V souladu s povolebním slibem, ke kterému se údajně CDU zavázala, požadují nyní Svobodní na příští rok citelné snížení daní. Tento názor ovšem nesdílí fiskální konzervativci v CDU, ani její sesterská bavorská formace CSU, z velké části kvůli obavám z rostoucího rozpočtového deficitu, který by letost mohl dosáhnou na německé poměry astronomických šest procent HDP.
Fiskální a zdravotní reforma: liberálové versus konservativci. V německé vládní koalici to skřípe. Na snímku kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkel a šéf německých librálů Guido Westerwelle na tiskové konferenci po jednání o vládní koalici loni 5. října. Foto čtk
Merkelová ve snaze zajistit příměří a prolomit patovou situaci svolala koaliční konferenci, ze které vzešla spíše rozpačitá Berlínská deklarace, přičemž na hlavní bod sporu se dostane až letos v květnu. Tou dobou už budou známy daňové výnosy, které vládě napoví, zda si může populistickou fiskální politiku vůbec dovolit. I tak se ale kancléřce podařilo prosadit daňové úlevy pro rodiny s dětmi ve výši 8.5 miliardy Eur. Jak však píše The Economist, sleva ani tentokrát nebude zadarmo. To ostatně ukázalo odhalení, podle kterého je největším sponzorem FDP jistý bohatý hoteliér, jemuž daňové úlevy nepochybně přijdou vhod.
Všechnu odpovědnost Merkelové!
Podle The Economist je pravděpodobné, že fiskální rozepři alespoň na nějakou chvíli zastíní agonie nad zpackaným leteckým bombardováním v Afghánistánu loni v září. Parlamentní komise už od 21. ledna vyšetřuje útok, kterému padlo za oběť 142 obětí, z velké části civilistů. Prověřovat se budou nejen události, které se odehrály těsně před nešťastným náletem, ale rovněž šarže: Karl Theodor zu Guttenberg bude muset prokázat, že coby úřadující ministr obrany parlament neošálil, aby si zajistil jeho podporu pro útok.
Jak se dalo očekávat, incident nevyhnutelně navodil otázku smysluplnosti celého německého angažmá ve válce s terorismem a jeho dalšího trvání. Plukovník Ulrich Kirsch, hlava Asociace německých ozbrojených sil, vznesl minulý týden požadavek na posílení národního kontingentu, který nyní čítá přes 4500 vojáků, zejména o pozemní síly. Zároveň se vyjádřil, že by odpovědnost za koordinaci humanitárních i vojenských operací měla nést sama kancléřka. Jak ale uzavírá The Economist, těžko nyní čekat od Merkelové nějaké zásadní, ba navíc kontroverzní rozhodnutí. Ledaže by přišel Godot.
Autor: Hana Chuka, Euroskop