30.01.2010
čtk
Španělská vláda včera představila úsporný plán, který má omezit výdaje během tří let o 50 miliard eur (asi 1,3 bilionu Kč), tedy asi čtyři procenta hrubého domácího produktu. Plán by měl snížit rozpočtový deficit do roku 2013 ke třem procentům HDP, což je limit stanovený Evropskou unií. V loňském roce španělský deficit vystoupil v důsledku recese a vládní podpory ekonomiky na 11,4 procenta ročního výkonu ekonomiky.
Vláda Josého Luise Zapatera reaguje nejen na požadavky Bruselu, ale i na napětí na evropských finančních trzích, kde se výrazně snižují ceny dluhopisů zemí ohrožených rozpočtovými problémy. Způsobilo to ke konci loňského roku propuknutí rozpočtové krize v Řecku a obavy, že podobné problémy budou mít i další země eurozóny z jižní Evropy. Madrid podobné obavy dnes podpořil tím, že vyčíslil loňský deficit výrazně nad úrovní dosavadního odhadu 9,5 procenta HDP.
Úsporný program zahrnuje snížení mezd ve veřejném sektoru o čtyři procenta. Ekonomové však přesto považují dnešní plán pouze za slibný začátek a příliš nevěří, že navržená opatření by na plánované snížení schodku stačila.
Ministryně financí Elena Salgadová na tiskové konferenci řekla, že škrty zasáhnou prakticky všechny vládní nemandatorní výdaje. Potvrdila však neochotu socialistické vlády omezovat sociální dávky v čele s prudce rostoucími příspěvky v nezaměstnanosti, jejíž míra se v posledním čtvrtletí dostala na 12leté maximum 18,8 procenta. Další oblasti, jichž se škrty týkat nebudou, jsou podle ministryně investice do výzkumu a vývoje, školství, zahraniční pomoc a boj proti terorismu.
Ekonomové poukazují zejména na problém velmi slabé domácí ekonomiky, která má po krachu bubliny bytové výstavby těžké problémy s konkurenceschopností. Nebude to stačit na to, aby dostali deficit tam, kam chtějí. I pokud splní plány výdajových škrtů, vymažou to nižší rozpočtové příjmy kvůli slabé ekonomice, řekl agentuře Reuters analytik Ben May z firmy Capital Economics, který vyjádřil znepokojení i nad výší loňského schodku.
Vláda předpokládá, že ekonomický růst se v letech 2012 a 2013 dostane na roční tempo kolem tří procent. To však ekonomové považují za nepatřičně optimistické a obávají se, že Španělsko je odsouzeno k letům slabého růstu. Mezinárodní měnový fond tento týden uvedl, že Španělsko bude jedinou z velkých vyspělých ekonomik, která letos zažije roční pokles HDP.
V minulém desetiletí byla ekonomická expanze země založena na stavebním boomu poháněném levnými úvěry, bublina v tomto sektoru však s globální finanční krizí splaskla a stavebnictví se dostalo do těžké krize. Španělsko přitom nemá náhradu ve vývozu, protože trpí nízkou produktivitou, danou zčásti vysokým kurzem eura.
Španělské státní dluhopisy na tom na trhu nejsou zdaleka tak špatně jako řecké, jejichž výnosy mají nyní přirážku 3,75 procentního bodu k výnosům německých dluhopisů. Přirážka ke španělským vládním obligacím dnes po oznámení plánu byla na 0,95 procentního bodu. Španělský rozpočtový deficit byl sice loni podobně vysoký jako řecký, veřejný dluh však dosahuje jen 60 procent, což je proti Řecku asi poloviční úroveň.
Autor: Euroskop
