02.02.2010
čtk
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy nezúčastnit se summitu Evropské unie a Spojených států, který je plánován na jaro, je políčkem pro Evropany, kteří mají pocit, že Washington stále více dává přednost Asii před Evropou. Španělsko, jako předsedající země, je tímto krokem roztrpčeno. Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová ale takovou interpretaci odmítá.
Evropská unie podle jejích slov nebere stanovisko Baracka Obamy jako odmítnutí. Není to prý pro Evropu žádné překvapení ani zklamání, protože EU dopředu věděla, že pro Obamu bude těžké udělat si v původním termínu summitu volný čas. Navíc se podle Ashtonové už jednalo o odložení summitu na listopad. Právě nyní se podle ní vyvíjí velké úsilí, aby se pro schůzku na nejvyšší úrovni našlo jiné datum.
Zklamání nad Obamovým rozhodnutím dnes vyjádřil mluvčí španělských vládních socialistů Antonio Alonso, blízký spolupracovník premiéra Josého Luise Zapatera. Myslím, že americké administrativa je si vědoma a musí si být vědoma toho, co Evropa představuje, řekl. Je to ekonomická velmoc a vrcholný politický hráč ve světě, v němž žijeme, dodal.
Bílý dům v pondělí oznámil, že Obama nemá v úmyslu se summitu EU a USA, plánovaného na 24. a 25. května v Madridu, zúčastnit. Tyto summity se konají pravidelně každý rok. Podle zdroje blízkého španělské vládě je však pravděpodobné, že summit bude prostě odložen na druhé pololetí. Oficiálně jsou za předpokládanou Obamovou neúčastí jen problémy s harmonogramem. Výsledkem je však políček pro šéfa španělské vlády Josého Zapatera, který ze summitu učinil jednu z priorit španělského předsednictví.
Americký prezident se již loni v listopadu nezúčastnil vzpomínkového obřadu k 20. výročí pádu berlínské zdi. Malý zájem téhož měsíce projevil o summit EU a USA ve Washingtonu, kde se zdržel asi hodinu a půl a pak se omluvil. EU je už nyní traumatizována neúspěšnou prosincovou konferencí o změnách klimatu, kde Obama dal přednost přímému jednání s Čínou a Indií. Obamova vláda si stanovila cíl upevnit vztahy s Čínou, a tím vyvolala obavy Evropy, že tato G2 „ještě více sníží její vliv ve světě, uvedlo Středisko pro evropskou reformu ve své nedávné studii.
Jeho světem není Evropa a nikdy nebyla, řekl o americkém prezidentu José Ignacio Torreblanca z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Obama má zjevně problémy s počtem představitelů, se kterými se při cestách po Evropě pokaždé musí setkat. Ani nové instituce plynoucí z lisabonské smlouvy mu situaci neusnadní, ba naopak. EU má nyní prezidenta Hermana Van Rumpuye, předsednictví měnící se každý půlrok, šéfku diplomacie Catherine Ashtonovou a předsedu Evropské komise.
Rok poté, co svět zasáhla obamománie, kdy všichni byli novým prezidentem nadšeni, začíná být napětí citelné. USA jsou zklamány malou ochotou evropských zemí posílat další vojáky do Afghánistánu či přijmout vězně z Guantánama. Ve východě Evropě jsou země v sousedství Ruska zklamány odstoupením od prvotního projektu protiraketové obrany, které považují za projev snahy o sblížení Washingtonu s Moskvou, napsala AFP. Po 50 či 60 let byla Evropa pro Spojené státy hlavní prioritou. Dnes jsou sice euro-americké vztahy významné, ale pro řešení světových problémů není západní aliance postačující ani rozhodující, uvedl Alvaro Vasconcelos z Institutu EU pro bezpečnostní studia.
Autor: Euroskop
