04.02.2010
čtk
Britská vláda upozornila, že armádu čeká obtížná adaptace na omezené rozpočtové možnosti. Británie si napříště nebude moci dovolit pokračovat ve všech svých vojenských aktivitách a zároveň se dál angažovat v Afghánistánu a jinde v zahraničí a investovat do nových obranných systémů, uvedla vláda v dokumentu, který má sloužit jako podklad pro debatu o nové vojenské strategii země. Mezi možnými východisky zmiňuje zvýšenou spolupráci se spojenci, zlepšení branné spolupráce mezi evropskými zeměmi a lepší koordinaci mezi NATO a Evropskou unií.
Británie má jednu z největších armád v Evropě. Je to také hlavní zahraničněpolitický a vojenský spojenec USA. Ty právě tento týden zveřejnily návrh své nové vojenské strategie. Podle ní by se měly méně zaměřovat na přípravu vedení dvou konvenčních válek zároveň a víc na schopnost reagovat na větší počet útoků různého druhu od teroristických po kybernetické.
O nové britské vojenské strategii rozhodne vláda, která vzejde z letošních voleb. Favoritem pro ně je nyní opoziční Konzervativní strana.
Některé plány jsou v rozpočtové tísni příliš ambiciózní
Británie se letos musí potýkat s předpokládaným rozpočtovým schodkem 178 miliard liber (asi 5,3 bilionu korun). To ve vojenské oblasti zpochybňuje možnost pokračovat ve všech plánovaných programech.
Vláda v dokumentu přiznává, že některé plány jsou příliš ambiciózní. Přímá doporučení v něm neuvádí. Ministr obrany Bob Ainsworth ale řekl, že se má pokračovat v programu výstavby nové flotily jaderných ponorek Trident v hodnotě 20 miliard liber a že platí i plány výstavby dvou nových letadlových lodí za pět miliard. Ohrožen je ale plánovaný nákup 138 stíhacích letounů F-35.
Větší integrace sil se spojenci má ušetřit náklady
Debata o nové strategii by se podle dokumentu měla soustředit na efektivnější využití ozbrojených sil v rámci širšího úsilí o zabránění konfliktům a na to, zda by měla Británie víc integrovat své síly se silami spojenců.
Měly se přitom brát v úvahu i zkušenosti z Iráku a Afghánistánu, kde Británie intervenovala po boku USA. V dokumentu se konstatuje, že předpoklad, že můžeme ‚jít první, jít rychle a odjet domů‘, se ukázal jako falešný. Západem preferovaný způsob válčení spočívající v soustředění sil, využití technologie a úsilí o rychlou porážku protivníka už možná není tak účinný jako v minulosti.
Hrozeb ale bude přibývat
V doprovodné analýze hrozeb příštích třiceti let britská vojenská akademie uvádí, že nepřátelé pravděpodobně získají přístup k jaderným a chemickým zbraním a že s přesouváním hospodářské moci z USA a Evropy do Asie stoupne nestabilita a pravděpodobnost vojenských konfliktů.
Podle akademie je pravděpodobné, že takzvané vyvrhelské státy se spolčí s teroristickými skupinami, budou jich využívat jako svých zástupných sil a možná jim budou dodávat pokročilé zbraně. Války v zámoří zřejmě zvýší riziko útoků v Británii a podél vojenských zásobovacích cest. Západní armády také možná nebudou schopny udržet si technologický náskok před rozvojovým světem a některými teroristickými skupinami, zahraniční mise se stanou nebezpečnějšími a ztráty budou prudce růst.
Autor: Euroskop
