Marie Bydžovská, EUROSKOP, 5. února 2010
Evropská unie je rozhořčena Obamovým odmítnutím účasti na květnovém summitu EU-USA v Madridu. Zdá se, že Obama řeší vážnější problémy než vztahy s Evropou a prioritní pro něj v současnosti nejsou vztahy přes Atlantik, ale přes Pacifik. O fenoménu „Chimerica“, tedy vazby mezi Čínou a Amerikou píše Spiegel On-line z 3. února.
„Když Čína kýchne, dostane svět rýmu. To podle německého zpravodajského serveru věděl dobře Bill Clinton, když mluvil o výzvě, kterou v budoucnosti pro USA bude představovat silná Čína a současně varoval před rizikem slabé Číny, jež by mohla destabilizovat velkou část Asie. A v jeho stopách pokračuje i další demokratický prezident Obama, jehož krédo zní: „Bez Číny nic nejde.
Nikdy dříve nebyly tyto dvě velmoci na sobě tak závislé jako dnes. Bez amerického trhu a investic by se Číně nedařilo tak dobře. Ale bez levných čínských dovozů by se i mnohým Američanům vedlo v době krize finančně mnohem hůře. A pokud by čínská centrální banka nenakupovala tolik amerických dluhopisů, stěží by americká vláda mohla fungovat. V loňském roce vlastnili Číňané americké státní dluhopisy v ceně přibližně 800 miliard dolarů.
Na s nímku ze summitu G20 v Pittsburghu 25. září 2009 stojí americký a čínský prezident „povinně vedle sebe, respektive americký prezident dosud ve středu a čínský po jeho levé ruce. Až tomu bude naopak, nahradí síť rychlého občerstvení McDonalds čínské bufety, kde si budeme moct místo hamburgerů pochutnat třeba na broucích nebo taky na psech. Protiamerické Evropě se tak jistě uleví. Foto EK
Bývalý americký bezpečnostní poradce Zbigniew Brzezinski v tom vidí geopolitický posun od Atlantiku k Pacifiku. O Číně a USA mluví jako o dvojici, která může proměnit svět. Americký výzkumník Niall Ferguson prosadil dokonce pojem „Chimerica, k jehož vzniku jej inspirovalo úzké hospodářské propojení Číny a Ameriky, které „již dávno tvoří hospodářskou jednotku.
Úzké propojení ale dělá starosti oběma stranám svazku. „Cítíme na šíji horký dech hospodářského draka, napsala profesorka a bývalá vysoko postavená pracovnice na ministerstvu zahraničí USA Susan Shirk ve své knize Čína – křehká velmoc. Pentagon zase nervózně sleduje jak čínská armáda a obzvláště její námořnictvo zbrojí. Vojenská přehlídka k 60. výročí lidové republiky na mnohé udělala dojem a mnohé vyděsila.
Ale ani Čína není bez obav. Její politici se domnívají, že „Američané mají pouze jediný cíl – zabránit Číně v jejím mírovém vzestupu a vnutit jí západní hodnoty jako například demokracii. Všechno, co přichází z Washingtonu proto v Číně pečlivě zkoumají, zda to nemá za cíl „držet Čínu při zemi.
Vojenské soupeření v Pacifiku, hrozící obchodní válka, spor o kurz čínské měny jüan a plánované setkání Obamy s Dalajlámou. A to jsou jen nejvýraznější ze sporů mezi Čínou a USA. Zdá se, že Ameriku a Čínu čekají těžké časy, říká komentátor Der Spiegel. Známky napětí se projevily již na konci ledna, když Obama Kongresu předložil starý plán prodat Tchaj-wanu zbraně v hodnotě šesti miliard dolarů. Peking, který považuje ostrov za své území, se okamžitě rozzuřil. Přerušil vojenský dialog se Spojenými státy a pohrozil bojkotem firem, které se na obchodu podílely.
Co tedy z manželství z rozumu Číny a Ameriky zbude? V čínské komunistické straně se rozšiřuje názor, že bude muset dojít k rozvázaní svazku. Už nyní vyměňují komunističtí finančníci dlouhodobé americké dluhopisy za krátkodobé. Chimerika tedy dříve nebo později skončí. Otázkou zůstává, zda spolu dva obři poté dokáží žít v míru, uzavírá Der Spiegel.
Autor: Marie Bydžovská