Petr Placák, EUROSKOP, 22. února 2010
Belgická výzva k odsunu amerických jaderných zbraní z Evropy * Čínské komunisty rozlobilo setkání Baracka Obamy s dalajlámou * Moskevská radnice chce k 65. výročí konce 2. světové války vystavit velkoplošné panely, které budou vyprávět o „přinosu“ Stalina
Atomová puma, optimisté, pesimisté a realisté
Čtveřice vlivných belgických osobností vydala v pátek prohlášení, které přetiskly přední belgické deníky a citovaly z něj evropské agentury.
„Studená válka skončila. Je načase přizpůsobit naši jadernou politiku novým podmínkám. Americké taktické jaderné zbraně ztratily v Evropě veškerý vojenský význam, uvedli v prohlášení dva bývalí belgičtí premiéři, křesťanský demokrat Jean-Luc Dehaene a liberál Guy Verhofstadt, spolu s někdejšími ministry zahraničí, liberálem Louisem Michelem a socialistou Willym Claesem, který byl šéfem NATO. Signatáři prohlášení vyzvali belgickou vládu, aby v Severoatlantické alianci prosazovala rychlé stažení amerických jaderných zbraní ze starého kontinentu. To je součástí programu i německé koaliční vlády liberálů a křesťanských demokratů v čele s Angelou Merkelovou, i když se týká jen německého území.
Podle francouzského filosofa a politologa Raymonda Arona se lidé ve vztahu k atomové bombě dělili na tři skupiny: Na optimisty, kteří v bombě viděli „ďábelský příslib, že tentokrát ‚válka zabije válku‘. Nukleární zbraň dokáže to, co se očekávalo od střelného prachu. Na pesimisty, kteří věštili, že se blíží apokalypsa, kdy „faustovský Západ bude potrestán za to, že neuznal meze lidského údělu a vzbouřil se proti bohům. Vyslídil tajemství atomu a teď má svrchovanou moc ničit a zničit sám sebe. A na realisty, kteří argumenty obou předchozích skupin odmítali jako příliš expresivní a budoucnost ponechávali otevřenou. Běh politiky podle nich závisí více než na zbraních na lidech a společnosti: „Je-li atomová válka pro všechny válčící strany nesmyslná, nebude se konat, což ovšem neznamená, že by se dějiny vymanily z násilí.
Tanec smrti. detail z vitráže v katedrále v Lübecku. Foto Euroskop
Výše uvedené ovšem platí pro zavedené státy se stabilizovaným systém – teroristé a teroristy podporující režimy naopak usilují o zvrat statusu quo, a to všemi dostupnými prostředky.
Odsun amerických jaderných raket z Evropy má navíc háček – a sice otázku spojenectví Evropy a Ameriky. Spojené státy dvakrát tahaly za Evropu kaštany z ohně, nepočítáme-li první světovou válku, a co se týká zahraničních vojenských misí Západu, stojí z podstatné většiny na amerických bedrech. Teď chce ještě Evropa odmítnout nést společné riziko, jakým bezpochyby je přítomnost jaderných zbraní. Co se týká vědomí vlastních hodnot a z toho plynoucí připravenosti tyto hodnoty bránit, jsou Amerika a Evropa jako nebe a dudy.
A atomové zbraně? „Barbarský středověký svět kdysi ústy papeže odsoudil samostříl jako ďábelský stroj na zabíjení, který usmrcuje protivníka na dálku bez osobního rizika. To byly doby.
Čína zuří jako nikdy
stálo v titulku článku Mladé fronta Dnes, když se minulý čtvrtek sešel americký prezident Barack Obama s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou. Co se stalo? Když před necelými třemi roky předal George W. Bush tibetskému dalajlamovi medaili amerického Kongresu, Čína sice protestovala, ale spíše „z povinnosti. Zato nyní, když charizmatického exilového vůdce Tibetu krátce přijal Bushův nástupce Barack Obama, a ke všemu neoficiálně, Čína reagovala ostře jako nikdy předtím.
„Zraňujete city Číňanů, vyslechl si americký velvyslanec Jon Huntsman v Pekingu, jehož předvolalo na „kobereček tamní ministerstvo zahraničí. „Jednání americké strany je vážným vměšováním do čínských vnitřních záležitostí, stálo v oficiálním protestním prohlášení Pekingu. Orientální drama ke zvýraznění situace tradičně používá černobílé kontury.
Kdo tu nevěří v pokrok? Oslavy 60. výročí revoluce. Foto čtk
Jak byla tato hra rozehrána? V roce 1950 překročily čínské „osvobozenecké armády hranice Tibetu, aby tuto „zaostalou zemi „zbavily imperialistického jha a „upevnily národní obranu na západní hranici Číny. Komunistický veleobr Čína obsadila Tibet disponující pár tisíci muži ve zbrani, ačkoli hornatý Tibet Čínu nijak neohrožoval, už vůbec ne vojensky. Tibet nemá strategickou polohu, neoplývá význačným nerostným bohatstvím atd. atp. Čínské komunisty v Pekingu ale znepokojovalo, že by v rámci „jejich teritoria mohla existovat komunita, která popírá „pokrok a chce si žít po svém, staletími osvědčeném způsobu.
Všechny velké říše, od staré Persie po antický Řím, byly říšemi mimo jiné proto, že zachovávaly kulturní autonomii podmaněných národů. Postrádaly vědecký světový názor. Čínští zkapitalisovaní komunisté ovšem hrají hru, kde se černobílý děj stane realitou a divadelníci se pak zcela zákonitě lekají vlastních stínů.
Tak se světová velmoc, mající ve zbrani dva a půl miliónů mužů, bojí chlapíka v oranžovém hábitu a sandálech, který žádá pro Tibet autonomii a hlásá nenásilí. Kdyby to nebylo znervózňující, bylo by to bezpochyby úžasné.
Do ulic Moskvy se vrací Stalin
V pátek přinesla česká média zprávu, že moskevská radnice chce k 65. výročí konce 2. světové války vystavit velkoplošné panely, které budou vyprávět o „přínosu Stalina jako vrchního velitele sovětských ozbrojených sil k vítězství ve válce. Je to poprvé od roku 1990, kdy se v Moskvě znovu objeví portréty se Stalinem. Chtěli to prý mimo jiné váleční veteráni.
Ano, váleční veteráni. Ti by měli být mezi prvními, kteří by měli na plakáty se Stalinem plivnout. Byl to přece velký generalissimus, který v předvečer válečného konfliktu zločinným způsobem oslabil Rudou armádu, když nechal povraždit její důstojnický sbor a odmítal reagovat na množící se zprávy rozvědky, že se Hitler chystá porušit dohodu se Stalinem a napadnout Sovětský svaz. Způsob vedení války Stalinem byl od začátku zločinný. Kvůli němu zcela zbytečně zemřely statisíce ruských vojáků.
Zločinec nebo hrdina? Nejapná otázka. Na snímku ruští komunisté, nesoucí portrét sovětského diktátora J. V. Stalina, hodlají položit květiny k jeho hrobu na Rudém náměstí 21. prosince 2009. Foto čtk
Jak to, že se může jeden ze dvou největších zločinců evropských dějin ne jen 20. století v Rusku stále těšit vážnosti u nemalé části společnosti a jejích elit? Nápad polepit Berlín plakáty s Hitlerem by nenapadl asi ani tamní holé lebky a kdyby je napadl, skončili by za mřížemi. Nacismus, který vedl totální válku, byl také totálně poražen – v horké válce, zatímco komunismus ve studené válce nastydl a zhroutil se více méně sám. A za více méně pokojný konec „říše zla platíme nyní tím, že se strašidla komunistické minulosti mohou znovu hlásit o své místo na slunci v kostýmech národních hrdinů.
Je to smutné a ne jen pro válečné veterány. Stalin nesymbolizuje pouze krvavé vítězství nad Hitlerem, které má zločinný nádech, ale stejně tak ujařmení a masakr jednotlivců, celých sociálních vrstev i národů.
Takže pěkný pracovní týden, příště to snad bude veselejší.
Autor: Petr Placák, EUROSKOP