Brusel doporučil EU, aby zahájila jednání o vstupu Islandu

25.02.2010
čtk

Evropská komise dnes doporučila členským zemím Evropské unie, aby začaly jednat s Islandem o jeho přístupu do klubu. Islanďané dřív s integrací váhali. Názor změnili až pod tíhou dopadů finanční krize, která předloni tvrdě zasáhla jejich bankovní systém a následně celé hospodářství. Přijetí ostrova by se mohlo dojednat poměrně rychle, v řádu několika roků.

Výhodou Islandu s asi 320.000 obyvateli je, že je členem schengenského prostoru volného cestování bez hraničních kontrol i Evropského hospodářského prostoru (EHP), tedy společného evropského volného trhu. Většinu unijního práva tak už Island v minulosti zavedl.

Problémy by ale v přístupových rozhovorech mohl způsobit rybolov. Islandský rybářský průmysl, jehož produkty představují až téměř 40 procent tamního exportu, by mohl narazit na unijní politiku v této oblasti, která pro každý členský stát stanovuje roční kvóty. Má navíc přísná pravidla i pro rybářské praktiky a náčiní.

Komplikací by mohl být i spor Islandu s Británií a Nizozemskem. Problém představuje více než pět miliard dolarů na vkladech, které těmto zemím pohltila finanční krize v islandských bankách. Oba unijní státy s Reykjavíkem horečnatě vyjednávají o tom, co s tím. Řešení se zatím najít nepodařilo, i když se v poslední době zdá, že se rýsuje dohoda. „To, že ta diskuze byla posílena nebo urychlena tím, co se stalo ve finančním sektoru, je možné, ale odmítl bych tezi, že to je jediný důvod, proč Island směřuje do EU,“ řekl český eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.

Otázkou teď je, kdy by mohl Island do EU vstoupit a zda by přistupoval sám nebo s některou z dalších zemí. Zatím nejblíže k vstupu do EU má z kandidátů Chorvatsko, jehož přístupová jednání ale v nedávné minulosti brzdil spor o hranice se Slovinskem. O posouzení, zda je Reykjavík, který podal přihlášku do bloku loni v červenci, připraven na přístupové rozhovory, požádaly komisi členské země EU. K tomu, aby se mohlo začít jednat, bude ještě třeba, aby s jednomyslný souhlas členských států.

Jak dlouho by vyjednávání mohla trvat, nechtěl český komisař přesně říct. Nicméně uvedl, že v případě přistoupení Rakouska či Finska, které byly v obdobné situaci, jako je nyní Island, trvaly rozhovory zhruba 14 měsíců. Délku následné ratifikace a dalších věcí odhadl Füle na rok až rok a půl.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek