25.02.2010
čtk
Česko necítí v Evropské unii dostatečnou podporu v boji za zrušení vízové povinnosti, kterou Čechům loni v červenci jednostranně obnovila Kanada. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministra vnitra Martina Peciny po jednání s kolegy z ostatních zemí EU. Evropská komise, pod kterou vízové věci spadají, podle ministra nepostupuje dost rázně.
Já jsem na zásadu solidarity apeloval. Je to první případ, kdy byla státu EU zavedena víza. A já si tedy ty projevy solidarity samozřejmě představuji jinak, řekl český ministr novinářům. Překvapilo mě, že nikdo ze starých členských států se k tomu nevyjádřil. To mě překvapilo a trošku mě to mrzelo, protože jestli jsme sedmadvacítka, tak bychom tu solidaritu měli projevovat všichni spolu, a nikoli staré členské státy zvlášť a nové zvlášť, dodal Pecina. Podle něho Čechy podpořili Maďaři, Slováci, Bulhaři a Rumuni a španělské předsednictví unie.
Obnovení vízové povinnosti pro Čechy Praha ostře kritizovala a požádala o pomoc s řešením i partnery v EU. Evropská komise v říjnu přes oceán pohrozila, že doporučí zemím EU zavedení víz pro kanadské diplomaty, pokud Ottawa do konce roku neučiní určité vstřícné kroky. Kanaďané sice otevřeli v české metropoli oddělení, kde je možné si víza vyřídit, aniž by Češi museli jezdit do Vídně jako předtím, ale to podle ČR nestačí. Kanada totiž podle nich nesplnila požadavek, aby jasně stanovila cestovní mapu vedoucí k úplnému zrušení víz.
EK dnes uvedla, že od Kanady dostala dopis, podle něhož se Kanaďané domnívají, že vše splnili. S tím ale Praha zásadně nesouhlasí a EK nesdělila, na čí stranu se kloní. Ministr řekl, že ČR zatím cítí, že Evropská komise nevyvíjí na Kanadu dostatečný tlak, a my ho jako malá země takový vyvinout neumíme. Budeme usilovat o to, aby se na dubnové radě (ministrů vnitra) rozhodlo o případném znovuzavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů i v jiných státech, nejenom v České republice, řekl Pecina. Dodal, že o všem budou jednat i ministři zahraničí a zřejmě to nadnese i premiér Jan Fischer na březnovém summitu EU.
Španělský ministr bezpečnosti Alfredo Pérez prohlásil, že to, že je EU solidární s Českem, ukazuje už skutečnost, že tento bod prosazovaný Prahou byl na jednání zařazen. Současně poznamenal, že Kanada k Čechům přistupuje nepřijatelně a bezdůvodně. Všichni tlačíme s jedním cílem, podotkl.
Členka Eropské komise Cecilia Malmströmová dodala, že 15. března by se mělo uskutečnit setkání expertů, na němž se bude situace a postup Kanady probírat. Komise je velmi aktivní, reagovala také na Pecinova slova o nedostatečně razantním postupu. Komise věří, že se nakonec najde řešení a nebude třeba přistupovat k nějakým protiopatřením. Nestane-li se tak, je připravena přijít s návrhem na zavedení víz pro držitele kanadských diplomatických a služebních pasů, řekla Malmströmová.
Kanadské úřady své rozhodnutí o obnovení víz vysvětlovaly podobně jako při podobné situaci před pár lety tím, že z Česka registrují velký počet žadatelů o azyl. Mezi nimi byl významný počet Romů. Češi rozhodnutí kritizovali a obrátili se na EU, aby jim situaci pomohla vyřešit. Upozorňovali třeba na to, že na vině je do značné míry špatně fungující kanadský azylový systém, což Ottawa i připouští.
Dosavadní postoj do určité míry zřejmě souvisí s tím, že se sbor komisařů měnil. Nová komise funguje v podstatě zhruba dva týdny. Za váháním nad tím, s jakou intenzitou a jak konkrétně k řešení situace přistoupit, je ale patrně možné hledat i to, že jde o hodně citlivé téma. Některé významné západoevropské země bloku by zřejmě s případnými protiopatřeními vůči Kanadě mohly mít problém.
Obdobně jako Česko na tom může být s Kanadou brzy i Maďarsko. Mezi diplomaty v Bruselu se totiž spekuluje, že by Kanaďané mohli zavést vízovou povinnost i pro jeho občany. Podle těchto spekulací už je o tom víceméně rozhodnuto a čeká se, až se v Maďarsku uskuteční volby. Bulhaři a Rumuni víza do Kanady stále potřebují.
Autor: Euroskop
