The Washington Post: Američané se obávají rostoucího vlivu Číny

26.02.2010
čtk

Tváří v tvář vysoké nezaměstnanosti a složité hospodářské situaci se většina Američanů domnívá, že v příštích letech budou mít Spojené státy ve světové ekonomice menší roli. Mnoho z nich věří, že zatímco 20. století mohlo být „americkým stoletím“, bude 21. století patřit Číně. Vyplývá to z únorového průzkumu listu The Washington Post a televizní stanice ABC News.

Čína je na vzestupu, řekl šestapadesátiletý Wayne Nunnery z texaského Bexaru, bývalý zaměstnanec amerického letectva. Byl jedním z tisícovky dospělých osob náhodně vybraných pro průzkum. Nebojím se čínského století, ale rád bych věděl, jak se to vyvine pro mé tři syny, dodal.

Otázka, zda toto století bude v ekonomice víc americkým nebo čínským, Američany rozdělila – 41 procent se vyslovilo pro Čínu, 40 procent pro USA. Na 43 procent očekává větší čínskou roli v mezinárodních otázkách, 38 procent větší roli Spojených států. Mírná většina prohlásila, že Spojené státy budou zastávat ve světové ekonomice tohoto století slábnoucí pozici.

Výsledky jsou shodné s posledními průzkumy Gallupova ústavu, výzkumného střediska Pew Research Center a dalších institucí, které zaznamenaly vážné obavy veřejnosti z rostoucího významu Číny na světové scéně. Čínská ekonomika totiž vyrostla do stavu, kdy je pravděpodobně druhou největší na světě.

Například v roce 2000, kdy americká ekonomika rostla, si 65 procent Američanů podle Gallupova ústavu myslelo, že hospodářství USA je nejsilnější na světě. Loni již byla tato otázka mezi Čínou a USA nerozhodná.

Podle analytiků se mohou náznaky protičínského cítění ve Spojených státech změnit v problém pro americkou politiku, pokud přerostou v podporu obchodního protekcionismu.

Další účastnice průzkumu Annetta Jordanová v rozhovoru řekla, že měnící se ekonomický poměr sil má možnost bezprostředně sledovat. Matka dvou dětí ze Sandovalu v Novém Mexiku v pracovala počátkem 90. let v továrně na mobilní telefony. Tehdy produkce a zaměstnanost rostla, v roce 1992 měl podnik 3200 zaměstnanců. Pak celá tahle věc s Čínou začala a my jsme velmi rychle vyškolili Číňany, aby naši práci převzali, řekla. Nyní v továrně zůstalo 100 lidí.

Převádíme naše bohatství do Číny, dodala. Vnímám to jako velmi negativní věc. Když jsem byla mladší, hodně korporací cítilo vůči Americe hrdost a patriotismus. Ale podniky se změnily. Pokud v USA klesneme ke dnu, v pohodě přesunou své kanceláře do Pekingu.

Carla Hillsová, bývalá americká obchodní zástupkyně, která vyjednávala o čínském vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) na konci 90. let, prohlásila, že každý odklon v náladách americké veřejnosti směrem od Číny je znepokojující.

Skutečně se obávám, že se veřejné mínění v obou zemích dostane jinam, než kam chceme, řekla. Mám strach z názorů zdejší veřejnosti, že ‚vše je chyba Číny‘, a čínské veřejnosti, že se s nimi pokoušíme orat.

V průzkumu, který loni v městských oblastech Číny provedl Lowyho institut pro mezinárodní politiku, označili čínští respondenti Spojené státy za hrozbu číslo jedna pro čínský růst. Japonsko s Indií skončily na druhé pozici.

Navzdory vzájemné ostražitosti většina Američanů v průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News prohlásila, že oslabená americká role ve světové ekonomice a politice by mohla být pozitivní nebo neutrální.

Andrewovi Kohutovi, šéfovi Pew Research Center, rostoucí obavy veřejnosti z Číny připomínají americkou reakci před třemi desetiletími na jinou vzmáhající se asijskou zemi – Japonsko.

Je to opět déja vu, řekl. Když japonská společnost koupila Rockefellerovo centrum, mohli se Američané zbláznit. Ptali jsme se lidí, zda se Japonsko stane jedničkou, oni odpovídali ano. Oba tyto názory jsou si velmi podobné.

Podle některých analytiků ale může průzkum předjímat cosi většího a komplikovanějšího než jen možný nárůst ochranářských názorů. Jestliže celý svět vnímá, že Čína nezadržitelně roste a USA jsou na sestupu, může to poškodit americkou diplomacii a negativně ovlivnit zájmy země.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek