28.02.2010
čtk
Několik tisíc Litevců ve městě Visaginas na severovýchodě země protestuje proti zdražování energie a růstu životních nákladů. Stalo se tak dva měsíce po uzavření nedaleké jaderné elektrárny Ignalina, které si vymínila Evropská unie kvůli bezpečnosti. Lidé protestovali, protože v době prudkého zvýšení nezaměstnanosti jim po uzavření elektrárny náhle masivně vzrostly účty za elektřinu a vytápění.
Požadujeme realistické účty za vytápění. Když je účet za teplo větší než měsíční mzda, není zjevně něco v pořádku, řekl litevskému rozhlasu Rimantas Kumpis, šéf sdružení regionálních odborových organizací. Podle něj od začátku roku vychází měsíční vytápění třípokojového bytu na více než 1000 litů (asi 7500 Kč). Minimální měsíční plat ze zákona je přitom 800 litů.
Po dlouhé roky měli obyvatelé Visaginasu výhodu levné elektřiny z nedaleké Ignaliny. Tento luxus ale skončil s uzavřením posledního reaktoru elektrárny k loňskému Silvestru. Úřad státní cenové kontroly připustil, že ceny vytápění pro Visaginas vzrostly počátkem roku trojnásobně až čtyřnásobně, vinu ale přičítá velmi nedokonalému systému vytápění ve městě s 28.000 obyvateli. V dobách láce totiž nikdo zdokonaloval kvalitu a izolaci rozvodů, nebo domů.
Konflikt přerůstá také do národnostní otázky. Obyvatelé Visaginase, městečka postaveného v 80. letech pro budovatele a obsluhu jaderné elektrárny, jsou převážně etničtí Rusové. Mnoho z nich už je v důchodu, zbývajících několik stovek přišlo o práci s uzavřením elektrárny. Zmrzli bychom, kdybychom nebyli dva, řekla Galina Jevdokimenková podle AP. Od ledna platíme za teplo a elektřinu 760 litů měsíčně, moje penze je ale jen 650 litů, manželova obdobně, dodala.
Elektrárna Ignalina byla stejného typu jako ukrajinský Černobyl, na naléhání EU se proto Litva ve vstupních jednáních zavázala ji do konce roku 2009 postupně odstavit. První reaktor byl odpojen v roce 2004, druhý loni 31. prosince. Ignalina ale zajišťovala 70 procent energetické spotřeby země a nynější proud z elektráren na fosilní paliva je mnohem dražší. Litva proto zvažuje výstavbu nové, moderní jaderné elektrárny, zřejmě společně se zbývajícími dvěma pobaltskými republikami a možná i za účasti Polska.
Autor: Euroskop
