05.03.2010
čtk
Nynější rakouský prezident Heinz Fischer nemá pro své znovuzvolení v dubnových volbách hlavy státu podle průzkumů žádného vážnějšího protivníka, bulvární tisk se mu však rozhodl udělat jakousi „mediální konkurenci“ z prezidentské kandidátky krajní pravice Barbary Rosenkranzové. Její názory vzbuzují často emoce, někdy pobouření. Objevily se ale také názory, že tento křiklounský pokus pravice představovaný populistickými Svobodnými (FPÖ) může bývalému sociálnímu demokratovi Fischerovi jen prospět.
Dosavadní průzkumy mu dávají výrazný náskok asi tří čtvrtin preferencí. Odřeknutí vládních lidovců (ÖVP) a Zelených postavit vlastního kandidáta naproti tomu může snížit účast ve volbách, nemělo by to být ale příliš výrazné. Protože ostatní uchazeči o post šéfa státu z řad nezávislých, jako je provozovatel erotické linky Wolfgang Pöltl, bývalý soudce Martin Wabl či milovník c.k. uniforem Thomas Dolina, jsou v podstatě outsideři, zaměřil se nejčtenější rakouský list, bulvární deník Kronen Zeitung, na podporu mediálně nejvyužitelnější Rosenkranzové.
K jejím největším předvolebním hitům patří náznaky, že by se snažila zrušit otevření hranic Rakouska k východním zemím EU. Bez ohledu na to, že prezident v Rakousku o takových věcech vůbec nerozhoduje, snaží se bulvár z toho udělat téma a dokonce označil otevření hranic za úplně nesmyslný diktát EU. Není to poprvé, kdy se největší rakouské noviny pokoušejí otevřeně lobbovat za politiky, vždy za pravicové a značně kontroverzní.
Rosenkranzová jako představitelka FPÖ v minulosti byla proti přijetí Česka do EU, a to kvůli Temelínu a takzvaným Benešovým dekretům. Nyní se dostává do titulků spíše kritikou protinacistického zákona, který postihuje popírání holokaustu a existence plynových komor. Podle ní omezuje svobodu projevu. Podle některých zdrojů byl manžel Rosenkranzové v 80. letech aktivní v neonacistické straně, která byla později zakázána.
Jak dnes oznámila agentura APA, vídeňský právník Georg Zanger podal na Rosenkranzovou trestní oznámení za znovuoživování nacismu. Podle jeho názoru představuje odmítání protinacistického zákona přinejmenším přípravu na znovuoživování nacismu, protože tím zpochybňuje stíhání neonacistických aktivistů a skupin.
Někteří politologové se ale domnívají, že mediální vyzdvihování těchto názorů Rosenkranzové škodí nejen jejím ambicím, ale i pravici jako celku. FPÖ se snaží při neúčasti kandidáta lidovců strhnout ke své kandidátce i část měšťanských a konzervativních voličů, to se jim při kandidátčině agitaci proti zákazu nacismu ale asi těžko podaří. Ani výpady proti EU zde nepomohou, protože voliči ÖVP jsou v Rakousku nejvíce proevropští. Hodnotově konzervativní a tradicionalistické postoje Rosenkranzové se jen velmi menšinově kryjí s voličstvem lidovců, cituje názor agentura APA.
V důsledku toho hrozí, že mnoho voličů pravého středu se k urnám nedostaví, a nižší volební účast bude prospívat spíš Rosenkranzové. Fischerovi by naopak pomohla větší účast ve volbách. Podle průzkumu ústavu OGM chce jistě k volbám jít 58 procent Rakušanů, 11 procent je rozhodnuto nejít volit. V předchozích volbách v roce 2004 byla volební účast 71,6 procenta. Prezidenta v Rakousku voliči volí přímo.
Autor: Euroskop
