08.03.2010
čtk
Islandští voliči v referendu podle očekávání drtivou většinou hlasů odmítli návrh na výplatu náhrad za znehodnocené vklady Nizozemsku a Velké Británii. Island ale chce mít novou dohodu co nejdříve, respektive předtím, než se budou v Británii a Nizozemsku konat volby. Britové plánují volby na začátek května, volby v Nizozemsku mají být 9. června.
Není to otázka dnů nebo pár týdnů, je ale důležité, abychom to udělali co nejdříve, řekl islandský ministr financí Steingrimur Sigfusson. V referendu šlo o peníze, které měli obyvatelé Nizozemska a Británie uloženy v islandské bance Icesave, ale po krachu banky o ně přišli.
Nizozemský státní tajemník pro finance Jan Kees de Jager krátce po zveřejnění výsledků řekl, že je zklamán z toho, že s Islandem zatím nebyla dohodnuta konkrétní podoba výplaty náhrad. Výsledek referenda je ale podle něj vnitřní záležitostí Islandu.
Islanďané chtějí lepší podmínky splácení
Islanďané proti výplatě náhrad jako takové v zásadě nic nemají, chtějí však lepší podmínky. Když se zvedla vlna odporu, Britové i Nizozemci jiné podmínky skutečně navrhli, a to už v únoru. Bylo tedy jasné, že referendum k původnímu návrhu už je zbytečné. Výsledek referenda proto nikoho nepřekvapil.
Svůj názor přišla vyjádřit jen asi polovina oprávněných voličů. Zato ti, kteří přišli, se vyslovili jednoznačně. Proti návrhu vyplatit v přepočtu kolem 5,3 miliardy dolarů (zhruba 100,1 miliardy Kč) bylo 93 procent, pro bylo 1,8 procenta voličů. Zbylé hlasovací lístky byly buď prázdné či neplatné.
| Island utopený v dluzích |
Icesave byla internetovou bankou, která patřila přední islandské bance Landsbanki. V bance Icesave mělo uloženy peníze také asi 340.000 obyvatel Británie a Nizozemska, vlády těchto zemí své občany už dávno odškodnily a náhradu teď chtějí po Islandu. Z celkové částky 5,3 miliardy dolarů měla zhruba 3,5 miliardy dolarů získat Británie, Nizozemsko mělo dostat zbylých 1,8 miliardy USD.
Darling: Pro Británii je hlavní, aby dostala peníze zpět
Britský ministr financí Alistair Darling dnes řekl, že Británie zaujme v otázce řešení problému kolem výplaty náhrad flexibilní postoj. Pro nás je klíčové, abychom dostali zpět peníze, řekl ministr v rozhovoru na televizní stanici BBC. Dodal ale, že pro Island je výplata náhrad součástí procesu integrace do evropských struktur, kam Island směřuje.
Na Islandu žije pouze asi 320.000 lidí a částka, kterou má země vyplatit jako náhradu za znehodnocené vklady, představuje asi 15.000 dolarů na osobu. To je v přepočtu asi 285.000 Kč. Referendum, které se k výplatě náhrad konalo, bylo teprve první od roku 1944, kdy tento ostrov v severním Atlantiku vyhlašoval nezávislost na Dánsku.
Výplata náhrad je pro Island důležitá i z hlediska uvolnění zahraniční pomoci, kterou má ostrov slíbenou. Island je jednou z největších obětí finanční krize, jeho ekonomika loni klesla o 7,7 procenta a poklesu se nevyhne ani letos.
Islandské půjčky zamrzly
Mezinárodní měnový fond a skandinávské země Islandu už dříve slíbily finanční pomoc v objemu 4,5 miliardy dolarů (zhruba 85,4 miliardy Kč). Část jí už vyplatily, další splátky ale zmrazily právě do doby, než Island vyřeší výplatu náhrad za vklady v bance Icesave. Finsko dnes potvrdilo, že další peníze Islandu dřív neuvolní.
Je žádoucí a vhodné, aby Island dosáhl se zástupci Británie a Nizozemska dohody o výplatě náhrad za vklady v bance Icesave, řekl finské televizi YLE zástupce tamního ministerstva financí Ilkka Kajaste. Je ale prý těžké odhadnout, kdy by mohlo být nové dohody dosaženo, a kdy by tudíž Finsko mohlo pomoc Islandu uvolnit.
Finsko je jednou ze zmíněných skandinávských zemí, které chtějí Islandu poskytnout finanční pomoc v objemu 1,8 miliardy eur (zhruba 46,4 miliardy Kč). Pomoc zemi slíbily koncem roku 2008, kdy zkolaboval bankovní systém i měna Islandu a ekonomika se začala rychle propadat.
Autor: Euroskop
