10.03.2010
čtk
Měnový fond pro státy eurozóny, o jehož zřízení Evropská unie v současnosti přemýšlí, by měl podle německé kancléřky Angely Merkelové odradit spekulanty od eura. Řekla to včera v Lucemburku po schůzce s lucemburským premiérem a šéfem ministrů hospodářství a financí eurozóny Jeanem-Claudem Junckerem.
Merkelová se zároveň snažila mírnit obavy některých ekonomů, že by vytvoření fondu, jehož pravomoci by měly být srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), který sídlí ve Washingtonu, měly oslabit nebo nahradit rozpočtová pravidla platná v současnosti. Podle nich nesmí roční rozpočtový schodek členských států překročit tři procenta hrubého domácího produktu a celkový státní dluh 60 procent HDP.
Vytvoření fondu by podle německé kancléřky bylo především signálem pro finanční trhy, že spekulace nefungují. Evropská společná měna přitom v posledních měsících oslabuje především kvůli vývoji v Řecko, které se ocitlo ve vážných problémech kvůli velkým dluhům.
Podobné problémy mají i další země v eurozóně, i když ne tak akutní. Někteří evropští politici z těchto důvodů obviňují některé investory, že spekulují nejen na řecký bankrot, ale i na rozpad celé eurozóny.
Vznik fondu může trvat i několik let
Vznik evropské obdoby MMF je nicméně spojen s celou řadou problémů a celá procedura může podle diplomatů trvat i několik let. Evropští politici by museli především odsouhlasit změnu evropských smluv, které v rámci eurozóny zakazují jakoukoliv finanční pomoc. Taková změna musí ovšem projít stejnou procedurou jako například Lisabonská smlouva, tedy ratifikací ve všech 27 členských státech EU.
Autoři myšlenky evropského měnového fondu Thomas Mayer z Deutsche Bank a Daniel Gros z bruselského mozkového trustu CEPS sice tvrdí, že změna smluv není nutná, sama Merkelová ale tvrdí opak.
Souhlas všech zemí je ovšem značně nejistý. S případným vytvořením fonduje podle ekonomů a analytiků spojeno i prohloubení evropské integrace, které má v řadě zemí své odpůrce. Federalistům by se myšlenka vzniku fondu bezpochyby líbila, protože je s ní spojena hlubší integrace, řekl internetovému serveru Euractiv nejmenovaný diplomat.
Podle Simona Tilforda z londýnského Centra pro evropskou reformu by spojení fondu s větší politickou integrací v rámci unie bylo prospěšné. Pokud by se tak nestalo, tak by nový unijní nástroj nebyl nic víc než náplastí. Jeho vytvoření však nese i rizika. Země, které by zůstaly mimo eurozónu, by se totiž mohly ocitnout na druhé koleji, zatímco státy platící eurem by mohly těžit z užší spolupráce.
Autor: Euroskop
