15.03.2010
čtk
Francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová vyzvala Německo, aby víc podporovalo domácí poptávku a snížilo tím své obchodní přebytky, které podle ní podkopávají konkurenceschopnost ostatních ekonomik eurozóny. V rozhovoru pro dnešní vydání britského listu Financial Times tak ministryně prolomila dlouholeté tabu, které mezi Paříží a Berlínem existovalo ohledně makroekonomických nerovnováh uvnitř eurozóny. Tyto nerovnováhy nyní plně odhalila řecká krize.
Lagardeová listu řekla, že Berlín by měl uvažovat o podpoře domácí poptávky, aby pomohl zemím s obchodními deficity získat znovu konkurenceschopnost a usnadnit jim ozdravování zadlužených veřejných financí. Mohly by země s přebytky něco málo udělat? Tady nejde jen o dodržování principu rozpočtových deficitů, řekla ministryně.
Německo zvyšovalo konkurenceschopnost na úkor ostatních zemí eurozóny
Německo si od zavedení eura na konci 90. let postupně zvyšovalo v rámci eurozóny konkurenceschopnost tím, že pomocí centralizovaných mzdových dohod drželo přísně na uzdě růst pracovních nákladů. Tím nepřímo snižovalo obchodní konkurenceschopnost ostatních zemí bloku, protože tam naopak po zavedení eura mzdy většinou rostly rychleji. Dlouhodobý propad konkurenceschopnosti je základem ekonomických problémů zejména v jižní Evropě od Itálie a Španělska po Řecko a Portugalsko, které kvůli jednotné měně ztratily tradiční možnost pomáhat si devalvacemi svých měn.
Lagardeová ocenila Německo za to, jakou práci v posledních desetiletích udělalo ve zlepšování své konkurenceschopnosti a tlaku na náklady na pracovní sílu; jedním dechem však naznačila, že takto jednostranně si to Paříž nepředstavuje. Nejsem si jista, zda to je dlouhodobě udržitelný model pro celou skupinu. Je jasné, že potřebujeme lepší konvergenci, řekla. Ministryně podle listu dala jasně najevo, že hlavní rozpor mezi oběma největšími zeměmi bloku je právě v pohledu na podporu německé domácí poptávky tak, aby prospěla exportu ostatních zemí eura.
Vůči Evropskému měnovému fondu je Lagardeová skeptická
Lagardeová rovněž potvrdila, že se dívá skepticky na německý návrh vytvoření Evropského měnového fondu, který by pomáhal zemí ohroženým finančními problémy za mnohem přísnějších podmínek, než jaké nyní stanoví rozpočtová pravidla takzvaného Paktu stability a růstu. Měnový fond není podle ministryně pro eurozónu prioritou, jeho vytvoření by trvalo řadu let a vyžádalo by si obtížné změny evropských smluv. Blok by se podle ní měl zaměřit na řešení problému Řecka a pak ukázat trochu kreativity a inovace a najít v dosavadních smlouvách o EU prostor pro zlepšený dohled nad státními rozpočty.
Ministryně naznačila, že Paříž se stále nevzdává představy ekonomické vlády, kterou by nad eurem vykonávaly zejména Francie s Německem. Tuto vládu Berlín dosud odmítal, protože ji chápal jako snahu ovlivňovat rozhodování Evropské centrální banky. Přísnější svázání rozpočtových politik je však vzhledem k nynější krizi podle řady analytiků pro dlouhodobé přežití eurozóny nezbytností.
Autor: Euroskop
