Marie Bydžovská, EUROSKOP, 17. března 2010
Pomohlo Slovensku euro v boji s hospodářskou krizí? Na odpovědi se účastníci diskuse pořádané Asociací pro mezinárodní otázky neshodli. Na objektivní zhodnocení dopadů přijetí eura na slovenské hospodářství a jednotlivé skupiny obyvatelstva si podle nich budeme muset ještě počkat. Diskuse, která se konala v pondělí 15. března v budově Metropolitní university na Žižkově, se účastnili slovenský zplnomocněnec vlády pro zavedení eura Igor Barát, ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach a hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.
Oproti ČR je na Slovensku přijetí společné evropské měny tématem, o kterém panuje shoda napříč politickým spektrem. Slovensko je dokonce jedinou zemí eurozóny, v které po vstupu výrazně stoupla podpora eura, upozornil Igor Barát, označovaný na Slovensku za „pana euro. Ačkoliv je podle něj nemožné po pouhých 15 měsících objektivně zhodnotit přínosy eura, pokusil se porovnat přínosy a negativa zavedení společné evropské měny na Slovensku.
Euro přineslo měnovou stabilitu, levnější financování nově vydaných dluhopisů, zvýšené sebevědomí obyvatel, zvýšený komfort při cestování, levnější dovozy a nákupy v sousedních zemích a vyšší atraktivitu pro investory. Na opačnou misku vah položil ztrátu národní měnové politiky a dočasnou ztrátu konkurenceschopnosti následkem toho, že Slovensko již nemůže zlevňovat své vývozy prostřednictvím oslabení měny. Na určitou dobu také poklesl příjem z cestovního ruchu a celkový výkon ekonomiky. V obou případech však podle Baráta není možné oddělit, jakou měrou se na poklesu projevila hospodářská krize a jakou přijetí společné měny.
Známý euroskeptik Petr Mach se podle očekávání zaměřil pouze na nevýhody společné měny. V porovnání s Českem poukázal na hlubší propad slovenské průmyslové výroby od července 2008. Za ním podle něj stojí skutečnost, že Slovensko ztratilo možnost oslabit měnu a tím zlevnit vývozy. Razantně se vyslovil proti přijetí eura v ČR, které označil za „zrušení koruny. Nevynechal ani upozornění na aktuální problémy eurozóny. Varoval, že pokud se pomoc Řecku rovnoměrně rozdělí mezi státy sedmadvacítky podle jejich hospodářského výkonu, bude muset ČR zaplatit asi miliardu eur. Řecko totiž jen letos potřebuje na splácení dluhu 50 miliard eur.
Jako „dovoz kredibility označil přijetí eura Slovenskem hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Evropská měna zajistila kursovou stabilitu, důvěryhodnost pro investory a nižší rizikovou přirážku pro státní dluhopisy. Za uplynulých 15 měsíců se tak ukázalo, že investoři na Slovensku ocenili euro jako důvěryhodnou měnu.
Autor: Marie Bydžovská, EUROSKOP
